Hodně se teď mluví o tzv. prediktivních genetických testech. Soukromé firmy nabízejí, že na základě rozboru DNA určitého pacienta lze určit jedince s tendencí ke geneticky podmíněným chorobám. Na první pohled se zdá, že jde o rozumný postup - taková znalost by měla být jen prospěšná. Přesto odborníci z jiných institucí před testy varují. Proč?
My víme, že je celá řada geneticky podmíněných náchylností, které testovat umíme a které se - na náklady pojišťoven - testují v ústavech nebo v odděleních lékařské genetiky. Problém je ovšem s prediktivním testováním pro řadu civilizačních chorob. Myslíme, že toto testování má veliká omezení a není absolutně spolehlivé. Například na vzniku vysokého tlaku, cukrovky nebo kardiovaskulárních onemocnění se účastní jak faktory genetické, tak i faktory zevního prostředí - životní styl a podobně.
* Jaké je poměrné zastoupení těchto faktorů?
U těch poruch, o kterých jsem mluvil, víme, že genetické faktory tvoří malou složku příčiny, maximálně do 10 procent. Čili když budete testovat DNA, zda obsahuje znaky, které by s rizikem mohly souviset, v podstatě poskytujete zavádějící výsledky. Pacienta buď můžete falešně uklidnit, že není ohrožen, nebo ho falešně vystrašíte, i když ohrožen nebude.
* Co přesně tedy vytýkáte současnému stavu v komerčních testech DNA?
V prvé řadě je problém s informovaným souhlasem k provedení vyšetření a odběru vzorků. Řada firem jenom posílá určité kity, pacient si odebere z tvářové sliznice vzorek a pošle ho znovu zpět poštou. Kromě možnosti nechtěné nebo třeba i chtěné záměny nelze sledovat osud vzorku a jeho případné zneužití. Ale jsou tady ještě velmi vážné etické problémy. V medicíně platí, že bychom měli dělat to, co je dobré pro pacienta. Ale tyto firmy nabízejí něco, co vlastně nemá v současné době vědecké opodstatnění. Dále je tady možnost, že dotyčný na základě výsledků může trpět stresem celý život. To nás znepokojuje také proto, že tyto firmy nabízejí i prediktivní testování dětí. A to se podle všech norem Evropské společnosti lékařské genetiky, ale i americké nebo japonské - na jakou si vzpomenete - nedoporučuje, dokonce zakazuje. Dítě by se mělo geneticky testovat, až když je schopno se rozhodnout, zda chce, nebo nechce.
* Nemáte pocit, že současná věda předběhla etiku? Že věda objevila víc, než je člověk eticky schopen zvládnout?
To je pravda. A platí to zejména pro genetiku. Ta v posledních desetiletích prodělala explozivní rozvoj, takže její současné možnosti předbíhají etické regulace. rm
Rozhovor zazněl v magazínu Ženšen, který je dostupný na www.rozhlas.cz/leonardo/audio
