Geneticky upravené plodiny jsou v nemilosti. Úřady tutlají informace, které mluví v jejich prospěch.
Na tiskové konferenci konané minulý týden v Miláně upozornili italští vědci, že vláda a vládou řízený výzkumný ústav zatajují výsledky testů prověřujících pěstování geneticky modifikované kukuřice. Biolog Piero Morandini z univerzity v Miláně a genetik Roberto Defez z Ústavu genetiky biofyziky v Neapoli považují za alarmující především utajení informací o zvýšeném výskytu toxinů, které mohou ohrozit zdraví zvířat i lidí.
V roce 2005 proběhly na farmě milánské univerzity v lombardském Landrianu polní pokusy, při kterých bylo porovnáváno pěstování geneticky modifikované kukuřice a obdobných odrůd vyšlechtěných klasicky, bez použití metod genového inženýrství. Experimenty měly odpovědět na otázku, zda může geneticky modifikovaná kukuřice zemědělcům i spotřebitelům přinést něco pozitivního, a nebo zda pro ně představuje riziko.
Větší výnos a další bonusy
Lombardie nebyla pro test vybrána náhodou. Patří k hlavním oblastem pěstování kukuřice v severní Itálii. Na univerzitních polích byly vysety geneticky modifikované Bt kukuřice označované jako P67 a Elgina. Tyto odrůdy mají do dědičné informace zanesen gen z bakterie Bacillus thuringiensis. V rostlinách se podle něj tvoří bílkovina, která je jedovatá pro housenky motýlů. Jiným živočichům včetně domácích zvířat a člověka neškodí.
Takto geneticky upravená kukuřice je chráněna především proti housenkám motýla zavíječe kukuřičného, které prožírají jak kukuřičné stonky, tak i zrno v palicích. Ve světě se podobné odrůdy kukuřice pěstují na 20 milionech hektarů, v posledních letech i v některých členských státech Evropské unie včetně České republiky.
Na lombardských polích byly s geneticky modifikovanými kukuřicemi srovnávány „klasické“ odrůdy P66 a Cecilia. Výsledky pokusů byly pozoruhodné. Z polí s tradiční kukuřicí sklidili vědci zhruba 11 tun zrna z hektaru. Na polích s modifikovanými odrůdami dosáhla sklizeň bezmála 16 tun z hektaru. To je nárůst o více než 40 procent.
Morandini a Defez spočítali, že kdyby italští zemědělci pěstovali místo konvenčních odrůd kukuřice odrůdy vzniklé metodami genového inženýrství, zvýšilo by jim to tržby přinejmenším o 300 milionů euro. Za určitých podmínek by mohly roční tržby za kukuřici stoupnout v Itálii až o miliardu euro.
Italští zemědělci ale tuto možnost nemají. Vláda jim pěstování geneticky modifikované kukuřice nepovolila. Politické klima v Itálii geneticky modifikovaným plodinám nepřeje. To je podle vědců důvod, proč se těmto výsledkům nedostalo takové publicity, jakou by zasluhovaly. Státem zřízený a financovaný Národní ústav pro výzkum v potravinářství a výživě výsledky polních pokusů nejen nikdy oficiálně nepublikoval ve vědeckém časopise, ale zprávu o nich umístil na svých webových stránkách tak, aby nebyla tak snadno k nalezení.
Za mnohem vážnější ale považují oba italští experti fakt, že ze stejných důvodů jsou už celé dva roky kompletně zatajovány i další výsledky pokusů, které mají význam pro ochranu zdraví lidí i zvířat. Vyšší výnosy byly výsledkem zvýšené odolnosti geneticky modifikovaných odrůd kukuřice ke škůdci zavíječi kukuřičnému. Housenky tohoto motýla se zavrtají do kukuřičného stébla, které pak z nitra vyžírají. Oslabená rostlina se snadno zlomí a pro sklizeň je ztracena. Podobně ničí housenka i zrno v palicích.
Rozdíl v napadení housenkami mezi porosty geneticky modifikované kukuřice a porosty s klasickou kukuřicí byl patrný. Morandini a Defez jej demonstrují na snímku, na kterém jsou zachycena obě pole. Zatímco geneticky modifikovaná kukuřice se stále ještě zelená, konvenční kukuřice schne a podléhá v důsledku napadení housenkami. Suchá řeč čísel tento obraz jen podtrhuje. Zatímco na GM kukuřici nenašli vědci během pokusů ani jednu housenku zavíječe, každá rostlina tradiční kukuřice jich hostila v průměru 29 a z toho více než třetina hodovala na zrnech v palicích.
Nebezpečná „bioplíseň“
Klasy napadené housenkami byly často zasaženy i plísní. Není to náhoda. Plísně infikují kukuřici v těch místech, kde je rostlina poraněna. Housenky zavíječe otevírají tak organismus rostliny infekci.
Vědci se soustředili na fumonisiny vytvářené plísněmi rodu Fusarium. Tyto jedy umí vyvolat závažné zdravotní problémy jak u zvířat, tak i u lidí a mohou poškodit i plod vyvíjející se v těle matky.
Rozdíl v obsahu fumonisinů byl dramatický. GM kukuřice měla méně než setinu toxinů ve srovnání se zrnem tradiční kukuřice. Vysoké hladiny fumonisinů v úrodě sklizené z polí s tradičními odrůdami kukuřice považují Mornandini a Defez za nejdůležitější fakt zjištěný při lombardských pokusech.
„Naprosté utajení výsledků s tak zjevným významem pro zdraví obyvatel považujeme za zásadní. Je proto na vládě, aby vysvětlila proč data o těchto toxinech drží v tajnosti,“ říkají Morandini a Defez v oficiálním prohlášení. „Výsledky byly získány ve veřejném sektoru za peníze daňových poplatníků a byly získány milánskou univerzitou, jež patří k veřejným institucím těšícím se dobré pověsti. Je mimo jakoukoli pochybnost, že zjištění patří italské veřejnosti.“ Podle obou biologů by měly být výsledky co nejrychleji zaslány k publikaci v renomovaném časopise, „Momentálně je však ze všeho nejdůležitější, aby byly poznatky zpřístupněny tak, aby spotřebitelé a zemědělci jasně pochopili finanční a zdravotní problémy, jež jsou v sázce. To je skutečně naléhavé i s ohledem na dezinformace a lži, které šíří koalice nátlakových skupin v kampani „Bez geneticky modifikovaných organismů“ ve snaze dosáhnout trvalého zákazu pro pěstování geneticky modifikovaných plodin v Itálii,“ říkají v závěru své zprávy italští vědci.
Geneticky modifikovaná kukuřice měla méně než setinu toxinů ve srovnání se zrnem tradiční plodiny
***
Nebát se a nelhat!
Přírodní nemusí znamenat zdravé. A naopak. Geneticky modifikované plodiny mohou pro zdraví svých konzumentů být větším přínosem, než mnoha certifikáty orazítkované biopotraviny. Ukázal to případ odrůdy kukuřice, která díky pozměněné dědičné informaci produkuje bílkoviny odpuzující housenky zavíječe kukuřičného. Že tito škůdci snižují výnosy se dobře ví. Studie provedená italskými vědci ale navíc prokázala, že geneticky chráněná plodina obsahuje ve srovnání s obyčejnou odrůdou stokrát méně některých jedovatých plísní. Skandální je fakt, že vědci k těmto výsledkům došli už před dvěma roky. Ovšem italské úřady zveřejnění studie bránily.
