Císařův pekař/Pekařův císař - Třetí díl seriálu LN: čtyři netradiční pohledy na televizní Vánoce
Demytizovat Golema je prostě nemožné. Pekařův císař je zkrátka poctivý guláš starých i nových mýtů. Stačí si vzít samotný příběh o Golemovi.
Rabín Löw (1512-1609) byl velkou osobností nejen srovnatelnou s Janem Amosem Komenským, ale dost možná velkého pedagoga i významně ovlivnil. Podle legendy si měl uplácat z hlíny Golema. Proč?
Bylo to napodobení díla Hospodinova, který stvořil člověka z prachu země. Jak Hospodin Bůh oživuje Adama?
Vdechl mu „v chřípí dech života“. I v tomto jej rabín napodobuje. Golemovi vkládá do čela Hospodinovo slovo, tzv. šém. To je text verše, který začíná hebrejskými slovy: „Šema Izrael...“ čili „Slyš, Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin jediný. Budeš milovat Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou silou. A tato slova, která ti dnes přikazuji, budeš mít v srdci. Budeš je vštěpovat svým synům a budeš o nich rozmlouvat, když budeš sedět doma nebo půjdeš cestou, když budeš uléhat nebo vstávat. Uvážeš si je jako znamení na ruku a budeš je mít jako pásek na čele mezi očima. Napíšeš je také na veřeje svého domu a na své brány.“
Nyní chápeme, proč se šém strkal zrovna do Golemova čela, a ne například do CD mechaniky, či dokonce někam úplně jinam...
Sny o zkrocení energie Jen na okraj, když si napíšeme slovo šéma německy, dostáváme známé slovo schéma. Tedy sama legenda o Golemovi jsou vlastně dva promíchané mýty. Na tuto divnou směsici si ještě bolševik narouboval své sny o zkrocení zlé atomové energie, která bude sloužit mírovým pekařským účelům navzdory zlému feudálovi - císaři.
Takže mám vzkaz pro čtenáře Lidovek: když všichni všechněm všechno dáme, tak budeme mít všechny mýty dohromady...
***
Fakta o filmu
Císařův pekař a Pekařův císař Rok vzniku: 1951 Režie: Martin Frič Scénář: Jan Werich, Jiří Brdečka, Martin Frič Kamera: Jan Stallich Hudba: Julius Kalaš Text písně: Jan Werich Kostýmy: Jiří Trnka Hrají: Jan Werich - pekař Matěj/císař Rudolf Nataša Gollová - Kateřina-Sirael Marie Vášová - hraběnka Stradová Bohuš Záhorský - komoří Lang Jiří Plachý - magistr Kelly Zdeněk Štěpánek - maršál Rusworm František Filipovský - astrolog František Černý - Scotta Václav Trégl - sluha Bohuš Hradil - Tycho de Brahe Snímek vznikal jako exportní kus, proto mohl být natočen na barevný materiál. Původně film režíroval Jiří Krejčík, pro neshody s Janem Werichem ale musel rozdělanou práci opustit. Projektu se ujal Martin Frič. V komparzu se mihne několik budoucích režisérů: Věra Chytilová, Ladislav Rychman nebo Vladimír Svitáček. Dvoudílný film (devadesát a sedmdesát minut) měl i kratší verzi (sto deset minut), ta se promítala hlavně v zahraničí a od šedesátých let i v českých kinech. Televize obvykle uvádí verzi dvoudílnou.
Domácí úkol pro bystré diváky
Slovo Golem znamená neúplnost, nedokonalost. Takto vysvětluje mýtus důvody Löwiho neúspěchu - na rozdíl od Hospodina upatlal „nepodarok“, a ne člověka. To souvisí s mou psychologickou hádankou. Marně si lámu hlavu, proč fantazie o lákavých utopických vizích většinou končí katastrofou. Zajímalo by mě, jestli za tím náhodou nevězí nějaká psychologická zákonitost. Nevíte jaká?
Řešení z minulého dílu: Na bále mezi princem a princeznou v pohádce Princezna se zlatou hvězdou se objeví erotické chování typické pro lidi i živočichy - vídáme je např. u ptáků. O co jde? Kromě obligátního polibku je to honění. Princezna utíká a princ běží za ní. Vzniklá aktivace organismů je vnímána eroticky. Jedná se tedy o heterostimulační chování.
O autorovi| Jeroným Klimeš psycholog
