* LN Jako kmotr knihy Oceán jste na křtu této publikace uvedl, že změna Golfského proudu by pro Evropu byla větší pohromou než stoupající hladina moří, vyvolaná táním ledovců. Co by tedy starý kontinent čekalo?
Stručně řečeno nová doba ledová. V Praze by průměrná roční teplota vzduchu devět stupňů klesla o tři až čtyři stupně, na severu kontinentu by se snížila ještě citelněji. Ve střední Evropě by nastalo asi podobné klima, jaké je nyní v severních oblastech Kanady. Ochladily by se rovněž některé východní části Severní Ameriky.
* LN Podle zpráv uveřejněných v časopisu Nature slábne Golfský proud až o 30 procent. Jak se vlastně měří průtok „řeky“ hluboké 60 až 80 metrů a široké okolo sto až 200 kilometrů?
Poblíž severoamerických břehů, na území asi třikrát větším než naše republika, se uskutečnily projekty, při kterých vědci na 25 lodích měřili teplotu a průtok v jednom okamžiku. Zároveň je stále v akci přibližně 3000 automatických bójí s měřicími přístroji. Projekty ukázaly, že Golfský proud není jednolitou řekou, ale soustavou mnoha „říček“, které většinou tečou jedním směrem, ale zároveň jsou tam i protiproudy a velké víry. Jako celek plyne Golfský proud asi stejně rychle jako Dunaj v Bratislavě během povodně, tedy přibližnou rychlostí dva a půl metru za sekundu, někde dokonce ještě rychleji. A pokud jde o slábnutí Golfského proudu, je faktem, že jeho průtok skutečně klesá v rozmezí od 20 do 40 procent. Pomalu se také posouvá osa proudu směrem k jihu. Některý rok třeba jen o 40 kilometrů, celkově to však již dělá dobrých 200 kilometrů. Měříme-li jeho osu, posun k jihu stále trvá, a dokonce to vypadá, že se posun zrychluje.
* LN Jak rychle by mohl Golfský proud zaniknout?
Předpokládám, že by k tomu mohlo dojít za několik set let. Určitě nikoliv několika desetiletí. Povrch oceánů se totiž dokáže se změnami atmosféry poměrně dobře vyrovnat. Například když stoupá koncentrace kysličníku uhličitého ve vzduchu, zvýší se množství planktonu pohlcujícího tento skleníkový plyn. Zároveň je ale nutné vzít na vědomí, že s trvalejšími a rychlejšími změnami atmosféry by se zemské oceány už vyrovnat nedokázaly.
* LN Co máte konkrétně na mysli?
Například zvýšenou sopečnou činnost, kdy se do vzduchu dostává najednou velké množství prachu, což omezuje působení slunečního záření na povrch Země. Mnohem větším nebezpečím by byl pád menšího asteroidu do moře. Pokud by zasáhl vápencové usazeniny, pak by se do atmosféry uvolnilo najednou obrovské množství oxidu uhličitého a oceán by to v tak krátké době nestačil zvládnout.
* LNV souvislosti s globálním oteplováním se často mluví o stoupající hladině oceánů. Je to skutečně tak kritické?
Neděsím se závratného stoupání mořské hladiny – alarmující teorie, které prorokují, že z mapy zmizí Maledivy nebo Seychely, považuji za hodně přehnané. Stejně tak se nebojím o tichomořské ostrovy, které chrání atoly ze stále dorůstajících útesových korálů. Nejhorší situace je tam, kde se zdvih hladiny sčítá s poklesem pevninské kry. Příkladem může být v Evropě Nizozemsko a v Asii Bangladéš. Bohužel chudý Bangladéš nemá peníze na tak nákladné projekty jako bohaté Nizozemsko, kde postavili proti zvedající se hladině obrovské automaticky ovládané bariéry v rámci gigantického projektu, nazvaného Delta.
