MOUNTAIN VIEW Internetový gigant Google říká, že by mohl ukončit veškeré operace na obřím čínském trhu poté, co hackeři v polovině prosince cíleně napadli e-mailové účty čínských aktivistů za lidská práva. Pozorovatelé se nedokážou shodnout, zda Google myslí svou hrozbu vážně. Pokud by skutečně z Číny odešel, posílil by na tamním trhu například vliv amerického Microsoftu, ale především čínských webů Baidu, Sohu či NetEase. Včera o tom informoval zpravodajský server BBC.
V příspěvku na firemním blogu právník Googlu David Drummond napsal, že se hackeři při svém útoku na infrastrukturu Googlu zaměřili na e-mailové schránky desítek amerických, čínských a evropských bojovníků za lidská práva v Číně na poštovním serveru Gmail. Podle vyšetřování firmy se hackerům podařilo částečně dostat do dvou účtů. Google také uvedl, že cílem sofistikovaných a cílených útoků čínských hackerů bylo nejméně dalších dvacet velkých firem zabývajících se financemi, internetem, technologiemi, médii a chemickým průmyslem.
Přestože Google přímo neobvinil čínskou vládu, ve svém prohlášení oznámil, že tento incident je poslední kapkou a firma už není ochotná nadále cenzurovat výsledky vyhledávání čínské mutace svého vyhledávače Google.cn., jak to požadují čínské úřady. Z výsledků vyhledávání stejně jako jeho konkurenti dosud odstraňoval odkazy týkající se například lidských práv, čínské politiky a dalších kontroverzních témat.
Google chce v příštích týdnech jednat s čínskými představiteli, zda je možné v Číně působit bez cenzury. V případě, že jednání zkrachují, je Google podle svých vyjádření připraven ukončit provoz své čínské mutace a zcela se stáhnout ze země, kde působí od roku 2006.
V případě, že by skutečně opustil čínský trh, by Google mohl jen letos přijít o 600 milionů dolarů (více než 10,7 miliardy korun). Čínský internetový trh je s 350 miliony uživatelů největší na světě a internetové společnosti si zde v loňském roce rozdělily více než miliardu dolarů.
Google ve třetím čtvrtletí loňského roku, což jsou zatím poslední dostupné informace o hospodaření firmy, vygeneroval asi 53 procent tržeb z celkových 5,9 miliardy dolarů mimo území Spojených států. Firma neuvádí, jakým dílem se na tržbách podílela právě Čína.
V reakci na zprávu klesly akcie Googlu o 1,3 procenta, naopak akcie Baidu o 6,8 procenta zpevnily. „Rozhodnutí o revizi našich obchodních aktivit v Číně bylo neuvěřitelně těžké a víme, že bude mít potenciálně dalekosáhlé následky,“ uvedl Drummond.
Agentura Nová Čína později s odkazem na zdroj z čínské vlády oznámila, že úřady se snaží získat ke stanovisku americké společnosti více informací. „Zatím je těžké říci, zda Google Čínu opustí, nebo ne. To nikdo neví,“ řekl zdroj. Jeho slova byla zatím první reakcí čínských úřadů na oznámení Googlu.
Spor mezi Googlem a čínskou vládou neunikl pozornosti ani nejvyšších míst v americké politice, vysvětlení k útoku na e-mailové účty čínských disidentů chce znát i Washington. Překvapivý krok Googlu přišel v době, kdy kvůli cenzuře čínského internetu roste napětí mezi Čínou a Spojenými státy. Ministryně zahraničí Hillary Clintonová se chystá příští týden oznámit, jakým způsobem chtějí USA bojovat proti cenzuře internetu.
Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že se Clintonová sešla s představiteli Googlu, Microsoftu a společnosti Cisco Systems, která pečuje o většinu čínské internetové infrastruktury, aby s nimi projednala, jak zabránit zemím omezovat přístup k informacím. „Společnost Google s námi byla v kontaktu ještě před svým oznámením,“ citoval mluvčího ministerstva zahraničí server Telegraph.co.uk.
***
Google v Číně
Necelých pět let v zemi
pozice na trhu: 31,8 procenta (Baidu: 60,9 procenta)
Konkurenti Googlu: Baidu Soh, NetEase, Microsoft
zisk internetových firem v roce 2009: více než 1 mld. dolarů
počet čínských uživatelů internetu: 350 milionů
hodnota čínského trhu internetového vyhledávání v roce 2009: 7,15 mld. jüanů (asi 19 miliard korun)
vznik čínské mutace: 2006
odhadovaný zisk Googlu v Číně v roce 2010: 600 mil. dolarů
