BERLÍN/PRAHA Poslední sovětský vůdce Michail Gorbačov měl po pádu berlínské zdi zájem o to, aby KGB převzala zahraniční špionáž východoněmecké tajné služby Stasi. S odvoláním na nově zveřejněné dokumenty to uvedl server týdeníku Der Spiegel.
Gorbačov prý také v prvních měsících roku 1990 podle Spiegelu zvažoval možnost, že by KGB pod svá křídla vzala i síť agentů a informátorů, kterou Stasi disponovala. Ta jen na podzim roku 1989 podle některých údajů čítala až 200 tisíc lidí. Tuto nabídku Gorbačovovi učinil podle Spiegelu Hans Modrow, který byl již od listopadu 1989 ministerským předsedou NDR. Modrow svůj nápad údajně propagoval se slovy, že síť agentů a informátorů obsahuje „nejdalekosáhlejší stranické a opoziční spektrum v NDR“.
Při jaké příležitosti či v jaké podobě Modrow, který ve své funkci vydržel do dubna 1990, nabídku prezentoval, Spiegel neuvedl. Jasné proto není ani to, jaká byla bezprostřední Gorbačovova reakce na Modrowův nápad. V současnosti 81letý Modrow však popírá, že by něco podobné pronesl. „Nic z toho není pravda,“ řekl. Informace Spiegel čerpal z dokumentů, které na jeho žádost zveřejnila Spolková zpravodajská služba (BND).
„V NDR nezasáhneme“ Z pramenů německé zahraniční rozvědky také vyplývá, že Gorbačov dal dlouholetému německému vůdci Erichu Honeckerovi již v roce 1988 najevo, že „pod jeho vedením nebude Sovětský svaz intervenovat, aby stranu (východoněmeckou SED, pozn. red.) nebo špičku (státu) uchránil před nespokojeností davu“. Již delší dobu před pádem berlínské zdi tak vedení NDR ztratilo záruku, že se Gorbačov v případě potřeby aktivně pustí do vojenské „záchranné“ operace. To ostatně přesně odpovídalo tehdejší Gorbačovově politice i vůči ostatním východoevropským zemím – i stranická vedení v Československu, Polsku nebo Maďarsku se musela spoléhat především na vlastní síly.
Spolková zpravodajská služba čerpala před koncem roku 1989 informace o sousedním státě i přímo od občanů NDR. Výsledné údaje jsou nyní poprvé k dispozici. Podle nich většina východních Němců podporovala opětovné sjednocení a naopak odmítala komunistický režim. Přesto pád berlínské zdi BND překvapil, západoněmecká tajná služba si dokonce myslela, že se může jednat o taktický tah Honeckerova nástupce Egona Krenze.
Z politbyra SED navíc BND získávala i kuriózní zprávy. Jedna z nich dva dny před pádem berlínské zdi hlásila, že se Honecker usadil na Západě. Nejprve prý byl v Sársku a pak dále odcestoval do Švýcarska. Nic z toho ale nebyla pravda, i když na začátku listopadu Honecker již nestál v čele NDR, dlel v domovském Wandlitz.
Správný Němec Gorbačov v nedávném rozhovoru pro deník Bild am Sonntag Honeckera osobně ocenil. „Byl to opravdový politik. Měl charakter a ambice,“ uvedl 78letý Gorbačov. Podle něj sice Honecker udělal chyby, chtěl ale prý sloužit své zemi. „Byl to správný Němec, takový, který ve válce bojoval proti Hitlerovi,“ dodal. Zároveň však neskrýval ani vzájemné rozpory, které spolu oba muži jako představitelé různých komunistických generací měli. Vzpomínal hlavně na jedno ze setkání s představiteli států Varšavského paktu, kdy hovořil o svých reformách. Honecker prý tehdy řekl: „My máme naši perestrojku už za sebou.“ Honecker tím ale měl na mysli změny, které učinil po odchodu svého předchůdce Waltera Ulbrichta.
