KOMENTÁŘE LN
Dosavadní rekord v návštěvnosti volební kampaně Baracka Obamy byl zaznamenán v květnu v Oregonu – asi 75 tisíc lidí. Ale nikde na něj nepřišlo tolik Američanů jako ve čtvrtek v Berlíně Němců. A asi ani nepřijde – leda že by uspořádal nový Woodstock.
Není to bizarní, že si tolik lidí přijde poslechnout prezidentského kandidáta cizí země? Že by podobný dav dokázal přilákat v Americe nějaký evropský politik, to si vůbec nelze představit. Ale hlavně v Evropě nedokáže přitáhnout takovou masu ani žádný domácí politik.
Je ironické, že si jich statisíce přijdou poslechnout amerického politika, kterého přitom vůbec nezajímají. Od podzimu 2006, kdy se Obama stal předsedou senátního podvýboru pro evropské záležitosti, v něm ustala veškerá aktivita. Obama neumí žádný cizí jazyk a jako politik navštívil Evropu jen jednou na skok. Vloni sice prohlásil, že Evropu miluje a hodně jí cestoval, ale jeho kampaň o těchto cestách odmítá zveřejnit podrobnosti. Možná proto, že by museli přiznat, že jeho třítýdenní návštěva západní Evropy v osmdesátých letech, kterou popsal ve své knize, byla návštěvou jedinou. A pokud jde o současnou politiku, Evropané v jeho kampani figurují hlavně jako ti, kdo by měli poslat víc vojáků do Afghánistánu.
Obama taky do Berlína nepřijel kvůli Němcům, ale kvůli Američanům – aby viděli v televizi davy Berlíňanů šílících z Obamy. A protože jeho projev musel vyhovovat oběma „cílovkám“, neřekl v něm prakticky nic, s čím by někdo mohl nesouhlasit. I všeobecně předvídaná výzva k posílení afghánského kontingentu byla nakonec uhlazena do všeobecné nadějné neurčitosti: když budeme stát všichni při sobě, zachráníme svět.
Naposledy takové davové šílenství vyvolal v Západoevropanech první tajemník Gorbačov. Stačilo, aby řekl: nové myšlení, společný evropský dům, a všichni to omámeně hltali jako zjevení, na jaké by se jejich demokraticky zvolení politici nikdy nezmohli. Obamu samozřejmě nelze srovnávat s komunistickým aparátčíkem, ale evropskou touhu nechat se zblbnout uměl podobně dobře zužitkovat.
Čtěte „Obama v Paříži... “ na str. 8
