Přijdou, rozbalí to a posluchač má obratem jasno v tom, co mají na srdci. Američtí Gossip mají sice atraktivní historii, ale jsou tím šťastným typem kapely, jejíž „message“ je zřejmý, sotva se do toho opřou.
Prvotřídní soulový hlas, který ovládá zlehka a s gustem, dostala Beth Ditto jako hodně velkorysý prezent shůry. Když zazpívá prvních pár slov, je to jasné: jako muzikantce jí není co vyčítat, zbývá tedy jenom meditovat nad zjevem nejkorpulentnější hvězdy dnešního popu, která si užívá vzorek s vodorovnými proužky. Sama Beth nad ničím nemedituje, září přirozenou radostí z hudby i ze setkání a dělí se do úmoru o hlas, který připomene hudební rodokmen Arethy Franklin, v našponovaných místech pak ječák Janis Joplin. Přídavkový hit Tiny Turner What's Love Got to Do with It je přesně vybranou delikatesou pro její typ vokálu.
Jakkoli z pódia neznějí žádné proklamace, ten večer je i o vyrovnanosti a sebepřijetí. Beth Ditto ani jediným gestem nepřipouští, že by si připadala jako něco extra a je na scéně jako ryba ve vodě, i když v jejím případě by to byl nejspíš vorvaň obrovský. S tím jejím tělem je to vůbec záhada: Ditto se nezadýchá, celou koncertní šichtu absolvuje bez velké únavy a po vystoupení vypadá líp než mnoho zpěvaček před ním. Všechno je na ní velké jaksi stejnoměrně: je to možná nezvyklá forma krásy, ale – je fakt hezká! (Není nad odbornou kritiku.) Nakonec si ji nelze splést s advokátkou neřízené obezity: Beth Ditto je naopak ta, která říká – mějte svůj život ve svých rukou. A svou vysokooktanovou kariéru nejspíš kombinuje s uváženým stylem životosprávy.
Pozitivitou prostoupená party V Praze Beth Ditto nerozpoutala módní a skandální atmosféru výstupů v západních metropolích: neměla na sobě nic od Karla Lagerfelda ani se při koncertu nevysvlékla. Jestliže s punkem se pojí vzdor a negace a jestliže disko parket bývá místem prázdnoty, potom dancepunk v podání Gossip je něco jiného: pozitivitou prostoupená party, která má navrch v pozadí nevyřčený smysl.
V poslední dekádě se toho v nezávislém popu a rocku dělo tak strašně moc, že ti nejlepší museli intenzivně pracovat na hudbě, sdělení a imagi, aby vynikli. Kapely jako Gossip jsou plodem tohoto živého konkurenčního prostředí: mají za sebou spousty práce včetně sedmi let v „klubu trpělivých“, než se proslavili. Co bychom na radostném večeru s nimi zkritizovali? Snad aspoň záchody ve zdánlivě elitním klubu SaSaZu: když se muži postaví ke žlábku, jejich činnost „rozvlní“ promítaný obraz krasavice na stěně nad korytem: jako kdybyste si ulevovali na hladinu, kde se zjevují rusalky. Fakt něco takového přijde někomu cool? Tohle je „weird“ – a ne Beth Ditto.
Gossip Praha SaSaZu 26. 6. 2010
