Protestující kritizovali podporu, kterou Moskva poskytuje separatistickým gruzínským regionům, tedy Abcházii a Jižní Osetii. "To, co Rusko provádí v Osetii a Abcházii svou vojenskou podporou, může vést k další občanské válce, která bude stát tisíce lidských životů podobně jako v Čečensku a která bude katastrofou pro celý region," řekl ČTK jeden z aktivistů Jimi Dabrundašvili.
Revoluce růží Vztahy mezi Moskvou a Tbilisi se výrazně zhoršily před třemi lety po
takzvané revoluci růží, která vedla k odchodu dlouholetého prezidenta Eduarda Ševardnadzeho a do čela státu vynesla Michaila Saakašviliho. Nový gruzínský prezident se totiž snaží vymanit svou zemi z vlivu Moskvy a utužovat styky se Spojenými státy a evropskými zeměmi.
"Rusku se nelíbí, že Gruzie usiluje o členství v NATO a integraci s Evropskou unií," dodal Niko Gakharia, další gruzínský student, který již třetím rokem žije v Praze. Podobně jako další mladíci přišel před ruské velvyslanectví zahalený do gruzínské vlajky a s transparentem "Stop tradiční ruské imperialistické politice vůči Kavkazu!"
Aktivisté přinesli i dopis, který položili za bránu velvyslanectví. "Vyzýváme v něm ruskou veřejnost, aby se postavila proti nacionalistickým útokům," řekl ČTK Dabrundašvili. Napjaté vztahy mezi Ruskem a Gruzií totiž ještě více ochladly poté, co gruzínské úřady nedávno zatkly čtyři ruské důstojníky a obvinily je ze špionáže.
Rusko v odvetě vyhostilo na 140 Gruzínců, kteří údajně v zemi pobývali nelegálně. Moskva také přerušila se zakavkazskou republikou poštovní a dopravní spojení a přestala Gruzíncům vydávat vstupní víza. Ruská migrační služba oznámila, že zkracuje na polovinu dobu platnosti již vydaných vícenásobných víz. Gruzínci v Rusku navíc prý nebudou mít nárok ani na registraci přechodného bydliště, ani na pracovní povolení.
Moskevská milice také začala po městských školách požadovat seznamy žáků s
gruzínskými jmény, protože chce údajně podle nich prověřit legálnost pobytu jejich rodičů. Policie zároveň pokračuje v prověrkách podniků, které v Rusku patří Gruzíncům.
Dabrundašvili se domnívá, že ruští politici využívají nacionalistických nálad ve společnosti k získání větší popularity. To ostatně potvrzují i sociologové, podle kterých nynější protigruzínská kampaň vede k tomu, že se Rusové začali Gruzie bát a že stoupla popularita prezidenta Vladimira Putina.
Šéf Kremlu totiž mimo jiné prohlásil, že je třeba "očistit ruská tržiště od nepůvodních obyvatel". Na mnoha ruských tržištích působí prodejci původem z republik bývalého SSSR. "Česká republika a další státy východní Evropy nám mohou pomoci. Měly by na situaci upozornit v Evropské unii, aby také Brusel byl aktivnější," míní Dabrundašvili.
