Hugo Chávez touží být novým Fidelem, převzít štafetu již vyčpělé kubánské revoluce. Proč říká, že bude prezidentem až do roku 2049? Protože by půlstoletím v čele Venezuely překonal Castra. Neomezenou kandidaturu si právě nechal schválit referendem.
Castrovské Kubě tleská notná část Západu, hlavně za bezplatné vzdělání i zdravotní péči a za odpor vůči USA. Bude za totéž tleskat i Chávezovi? Toť otázka. V ropné zemi se bezplatné vzdělání a zdravotnictví berou jaksi samozřejmě. A že se „Venezuela nevrátí ke své potupné minulosti“, jak tvrdí Chávez? Kde najít potupnou minulost v tradičně liberálním státu, jenž jako třetí na světě zrušil trest smrti? V ropné zemi a za klesajících cen této suroviny se snadno připomíná, že „lépe už bylo“.
Chávez tak kráčí spíše cestou Che Guevary, kterému byla Kuba málo a šířil revoluci po celém kontinentu. I Chávez šíří své učení až do Bolívie. Jenže permanentní revoluce si může vyžádat svou daň. Podle listu Kommersant je pro Moskvu Bolívie už zajímavějším spojencem než Venezuela pohroužená do sporu s USA.
Bude Chávez novým Fidelem? To by se musel dožít 95 let. Bude novým Guevarou? To by se musel nechat zabít v Kristových letech, aby žil věčně v podobě mýtu. Nejspíše bude jen špatným lídrem jinak úspěšné země.
Čtěte „Chávez a nikdy...“ na str. 8
