Nálepka „neofašistická“ či „protidemokratická“ bývá v politickém boji v evropských zemích často zneužívána. Ale stejně často se síly, které představují ohrožení demokracie, takovému označení úspěšně brání, byť by jim na základě jejich politické linie příslušelo. Zřejmě nejznámějším sporem o demokratický či ultrapravicový charakter strany byl spor mezi EU a Rakouskem po vstupu Svobodných Jörga Haidera do vídeňské koalice vedené lidovci. Evropská unie zavedla proti Rakousku sankce a protivníci vlády, Zelení a sociální demokraté, svolali proti „neonacistům“ ve vládě do Vídně mohutné demonstrace. Koalice však vydržela vnitřní i mezinárodní tlak. Za spojence ultrapravice označili maďarský pravicový Fidesz tehdy vládnoucí socialisté, když se strana Viktora Orbána v roce 2008 přidala k pouličním protestům neonacistů za svržení jejich kabinetu.
Naopak sama maďarská socialistická vláda fakticky zmrazila styky se Slovenskem, když se součástí tamní vládní koalice stala Slovenská národní strana, označená Budapeští za „ultrapravicovou“.
