Byla likvidace Mahmúda Mabhúha, významného velitele palestinské teroristické organizace Hamás, perfektně vycvičeným vražedným komandem akcí, která si zaslouží pochvalu, nebo naopak fiaskem? Patří „povolení zabíjet“ k žádoucí výbavě současných Jamesů Bondů, nebo je něčím, co zasluhuje odsouzení? Takto zní palčivé otázky, na něž se ovšem v celkovém kontextu probíhající války s terorem v dohledné době jen sotva podaří najít uspokojivé odpovědi.
Z čistě „technické“ stránky věci bylo zavraždění Mabhúha v jeho hotelovém pokoji v metropoli Spojených arabských emirátů Dubaji spíše neúspěchem. Zabijáci ho sprovodili ze světa tak, že ho udusili polštářem, s největší pravděpodobností ve snaze, aby jeho smrt vypadala jako „přirozená“. Experti dubajské policie nicméně odvedli kvalitní práci a na špek neskočili. Ba co víc, během relativně velice krátké doby odhalili, které osoby se na vražedné misi podílely. A všechny shromážděné stopy nakonec vedly k tomu, že včera mohl dubajský policejní prezident Zahí Chalfán Tamím prohlásit: „Naše vyšetřování zjistilo, že do vraždy Mabhúha je zapojen Mossad (izraelská tajná služba). Je to jisté na devadesát devět, ne-li sto procent.“
K tomu nutno podotknout, že sotva jde o mlácení prázdné slámy či tlachání na politickou objednávku. Emiráty totiž patří v rámci arabského světa k mizivému počtu států, které udržují s Izraelem dobré vztahy, a tamní policie při vyšetřování prostě osvědčila vysokou profesionalitu. Přinejmenším dokázala, že umí dobře zacházet s počítači a různými zdroji digitálních informací. Právě díky tomu se jí podařilo stanovit počet členů útočného komanda (podle posledních údajů jich bylo osmnáct), rekonstruovat jejich pohyb v emirátech i při samotné závěrečné akci, odhalit jako pravděpodobnou centrálu přípravy komanda Rakousko, a navíc má dokonce k dispozici skeny oční sítnice velké části podezřelých.
Taktický úspěch, strategická prohra?
Největší pozdvižení ve světě ovšem vyvolalo jiné, méně sofistikované zjištění dubajské policie, a sice to, že členové komanda přicestovali do emirátů s pasy evropských států (Británie, Irska, Německa, Francie). Šlo přitom o velice kvalitní padělky, k jejichž vyhotovení byla zneužita identita reálných osob, povětšinou imigrantů do Izraele.
„Zpronevěření britských pasů je vysoce vážnou záležitostí,“ prohlásil ve své reakci úřad britského premiéra Gordona Browna. Ještě ostřejší bylo vyjádření irského ministra zahraničí Micheála Martina. „Akce, které ohrožují naši zaslouženou reputaci v této oblasti (kvalitní bezpečnostní prvky v pasech), se mohou dotknout bezpečnosti všech našich občanů při cestách do zahraničí,“ uvedl.
Izraelská i světová média v této souvislosti poukazují i na šok a možné negativní důsledky, které má zneužití jejich identity v padělaných dokumentech pro všechny dotčené osoby. „Ráno jsem se probudil a najednou se můj život jakoby přenesl do špionážního filmu. Je to velmi znepokojivé,“ stýskal si Paul Keeley, který se do Izraele přistěhoval již před patnácti lety a trvale žije v tamním kibucu. Jeho obavy jsou podle mnohých komentátorů na místě, neboť on i ostatní lidé, jejichž identita byla zneužita, mohou mít v budoucnu vážné problémy při cestování do zahraničí.
Mossad i členové izraelského vládního kabinetu se k účasti židovského státu na likvidaci Mabhúha pochopitelně odmítají vyjádřit (to ostatně patří k zavedeným zásadám ať již v případě tajných akcí, na nichž se Izrael skutečně podílí, nebo těch, s nimiž nemá nic společného). Jeden z bývalých velitelů Mossadu se dokonce pokusil ukázat jako na možného pachatele na teroristickou síť Al Kajda či Írán. Většina izraelských komentátorů nicméně nepochybuje, že „rukopis“ Mossadu je zjevný. A to i přesto (nebo možná tím spíše), že v souvislosti s vraždou Mabhúha byli v arabských zemích zadrženi příslušníci palestinských bezpečnostních složek, z nichž jeden patří k Hamásu a dva ke konkurenčnímu hnutí Fatah. Izraelský, spíše levicově orientovaný list Haaretz přinesl celou řadu důvodů, proč podle názoru jeho komentátorů bylo zabití muže, jenž organizoval pašování zbraní z Íránu pro Hamás, snad taktickým úspěchem, ale rozhodně strategickou prohrou. Kromě nedostatku ohledu na osudy přistěhovalců do židovského státu, jimž kdosi ukradl totožnost, list poukazuje na poškození vztahů s emiráty a především s významnými evropskými státy.
Pro politiky pohodlné řešení Hledáček palby izraelských kritiků postupu Mossadu se zaměřil především na šéfa této organizace, „tvrďáka“ Meira Dagana, ministra zahraničí Avigdora Liebermana a stále více i na premiéra Benjamina Netanjahua. Mossad je totiž přímo podřízen premiérovi a bez jeho podpisu by rozkaz k vražedné akci nemohl být vydán. Všem jmenovaným ovšem nechybí mnoho zastánců. Ti poukazují především na to, že teroru je nutné čelit všemi prostředky. Současný rozruch se časem uklidní a akceschopnost Hamásu přitom bude dlouhodobě narušena. Již proto, že „zásobovač“ Hamásu byl před svou smrtí údajně tvrdě vyslýchán a příslušníci vedení této organizace nyní „nebudou moci klidně spát“ v obavách, co vše prozradil. K argumentům obhájců Netanjahuova kabinetu patří i poukazy na to, že například Spojené státy či dotčená Velká Británie neváhají při potírání Al Kajdy sahat k obdobným prostředkům. Za pravdu jim dal mimo jiné i britský list The Times, který rovněž soudí, že Izrael má výsostné právo na sebeobranu. „Ti, kdo v touze po pomstě sestavují týmy zabijáků, se chovají jako mafiáni,“ oponuje podobnému přístupu dubajský policejní prezident Tamím.
Přes všechny možné plusy, které akce v „mafiánském stylu“ přinesla, nicméně platí především smutné konstatování deníku Haaretz: „Pro politiky je pohodlné nechat vše na Jamesi Bondovi, aby je osvobodil od nutnosti přijímat razantní opatření, a veřejnosti vyhovuje věřit, že James Bond zdolá všechny nepřátele bez krve, potu a slz. Pravdou ale je, že James Bond je lidská krev a maso.“
Podle posledních informací je na seznamu cílů Mossadu dalších třináct vysoce postavených představitelů Hamásu.
***
K argumentům obhájců Netanjahuova kabinetu patří i poukazy na to, že USA či dotčená Británie neváhají při potírání Al Kajdy sahat k obdobným prostředkům
Současný rozruch se časem uklidní a akceschopnost Hamásu přitom bude dlouhodobě narušena
O autorovi| PAVEL MÁŠA, novinář
