Tým složený z hasičů hlučínského záchranného útvaru a jejich kolegů z dalších moravskoslezských stanic působil v pobřežní oblasti Pas-de-Calais na severu Francie nedaleko hranic s Belgií. Jejich dvě velkokapacitní čerpadla pracovala asi deset kilometrů od Calais u městečka Ardes, v místech, kde voda zaplavila hlavně pastviny a zemědělské plochy. Hasiče v neděli vystřídala druhá skupina, její působení bude závislé na vývoji počasí.
Charakter krajiny hasiče překvapil
Hasiči ale viděli i zatopená obydlí, která lidé museli opustit. „Zkušenost je to nepopsatelná. Nejvíce mě překvapil tamní systém vodních cest a kanálů. Například jejich mimoúrovňové křížení. U nás něco takového vůbec neznáme. Vodní cesty tam jsou propletené. Charakter krajiny je něco, na co nejsme zvyklí. Byla to nová zkušenost,“ řekl velitel skupiny Ivo Adámek.
Dodal, že vodu přečerpávali z jednoho řečiště do druhého právě v místech, kde se kanály křížily. „Docházelo k naplnění kapacity jednoho z koryt. Hladina stoupala. Vodu jsme museli odčerpat do dalšího koryta,“ řekl.
Místní lidé byli frustrovaní
I když nepůsobili v oblasti, kde voda napáchala největší škody, s frustrací obyvatel se setkávali. Lidé tam totiž v posledních měsících velké vodě čelili opakovaně. Podle Adámka to na nich bylo znát.
„Hlavně v nespokojenosti se vzniklou situací. Viní tamní vládu, politiky i samosprávu, že něco takového dopustili. Příčinu viděli hlavně v tom, že kanály a vodní cesty nebyly dlouhodobě udržovány. Nebyly čištěné, zanášely se bahnem a tím se snížila jejich propustnost. Proto se tam konaly i demonstrace nespokojených obyvatel a farmářů. Jedna byla i v těsné blízkosti našeho čerpadla. Byla ale poklidná,“ doplnil velitel.
Na působení českých hasičů měli místní podle Adámka dva pohledy. „Jednak byli vděčni za pomoc. Viděli, že to, co děláme, pomáhá. Pokles vodní hladiny byl znatelný. Pochopili, že práce má smysl. Druhý pohled bylo překvapení. Nejsou totiž zvyklí, že se na francouzském území pohybuje záchranářský tým ze zahraničí. Toto se podle mých informací stalo v historii Francie teprve potřetí,“ řekl.
Ve volném čase byli často v kontaktu s francouzskými kolegy, s nimiž sdíleli společné zázemí. A tak se našel prostor i pro vzájemné jazykové lekce. „Francouzští hasiči se postupně učili česky. Někteří členové našeho týmu zase přes mobilní aplikace začali studovat francouzštinu. Tak, abychom pochytili alespoň základní pojmy. Pokud jsme si nevěděli rady, pomohly ruce nohy. Vždy jsme se nějak dokázali domluvit,“ uvedl hasič.
6. ledna 2024 |
