Knihovna Václava Havla připravila projekt, který sérií komponovaných večerů postupně představí vybrané části jeho díla od konce 50. let. Cyklus otevře 26. září scénické čtení hry Spiklenci.
V režii Tomáše Töpfera vystoupí Dagmar Havlová, Marek Vašut, Jiří Lábus, Eliška Balzerová a další.
PRAHA Projekt, kterým Havlova knihovna de facto otevírá program určený veřejnosti, nese název Ústně více a zahrne šest večerů. Jednotlivé pořady budou po desetiletích dokumentovat nejenom tvorbu Václava Havla, ale také dobu, v níž vznikala. Do programu jsou zařazena i méně známá díla a korespondence s významnými osobnostmi české společnosti.
Podzimní část cyklu zahrne časové rozmezí 50.–70. let 20. století. V průběhu dvou večerů zazní ukázky z Havlovy rané tvorby (50. léta), hry a texty z období, kdy debutoval jak dramatik (60. léta). Jarní část naváže ukázkami z éry normalizace (70. léta) a z časů politické perzekuce a exprezidentova věznění v 80. letech. Předposlední večer bude mapovat období pádu totalitního režimu, sametové revoluce a rozdělení Československa a Havlovy prezidentské činnosti. Závěrečná část bude patřit ukázkám z děl představujících Václava Havla jako filozofa a humanistu.
První Havlova disidentská hra Spiklenci z roku 1971 nebyla dosud nikdy u nás uvedena, světovou premiéru měla v roce 1974 v Theater der Stadt Baden-Baden. Scénické čtení v pražské Městské knihovně 29. září bude tak její první prezentací na veřejnosti, i když Západočeské divadlo v Chebu již ohlásilo na nadcházející sezonu její českou premiéru. Umělecký šéf divadla Zdeněk Bartoš a dramaturgyně Marta Ljubková říkají, že když četli tuto absurdní politickou grotesku poprvé, těžko uvěřili, že ji autor napsal před 36 lety. „Jako by ji napsal dnes,“ tvrdí.
Havel se nicméně ve Spiklencích inspiroval rokem 1968 a pojednává o záchraně demokracie v jedné nejmenované latinskoamerické zemi, která se teprve nedávno zbavila koloniální nadvlády a má demokratický systém. Zároveň se objevují první příznaky krize, bouří se studenti, vláda není sto situaci řešit a ustupuje na všechny strany. Za této situace se sejde skupina lidí, kteří pochybují o současné vládě a mají zprávu, že diktátor žije. Na tomto základě se rozhodují , že je nutné „něco udělat“. Havel také napsal ke hře obsáhlý komentář, v němž zdůrazňuje, že jejím vlastním námětem je proces spiknutí, proces vyjevování zla. Ve scénickém čtení ještě vystoupí další pražští herci – Václav Postránecký, Petr Rychlý, Ladislav Trojan, Zdeněk Maryška a Zuzana Vejvodová.
Zároveň bude koncem září instalována stálá expozice, která se v současné době koncipuje. Půjde o retrospektivní dokumentování života a díla Václava Havla. Expozice bude umístěna v Hergetově cihelně na Malé Straně. Bližší scénář zatím není k dispozici.
S ideou založit Knihovnu Václava Havla, která je inspirována americkými prezidentskými knihovnami, přišla Dagmar Havlová již před několika lety. Krealizaci však mohlo dojít až v roce 2004, kdy Havlová spolu s Karlem Schwarzenbergem a Miloslavem Petruskem založila obecně prospěšnou společnost, jejímž hlavním cílem je shromáždit, archivovat, spravovat a zpřístupnit veřejnosti informace o životě a díle Václava Havla.
