Prezidentské volby v USA - Začátek primárek favoritům vůbec nesvědčil
PORTSMOUTH/PRAHA Kritici, ale i příznivci jako životopisec Carl Bernstein, vyčítají Hillary Clintonové, že si kolem sebe vytvořila ochrannou slupku, přes niž není skutečná Hillary vůbec vidět. Že vůbec není lidská. Ve finiši primárkové kampaně v New Hampshiru newyorská senátorka dokázala, že jí emoce nejsou cizí. Dotaz voličky „Jak dokážete zůstat tak optimistická a skvělá?“ dohnal chladnou Hillary téměř k slzám.
„Někteří z nás do toho jdou, přestože je to nesmírně těžké. Uděláme to, každý z nás to udělá, protože nám na naší zemi záleží,“ odpověděla roztřeseným hlasem kdysi jasná favoritka souboje o demokratickou prezidentskou nominaci, které v New Hampshiru hrozila už druhá porážka v řadě od „nezkušeného“ Baracka Obamy. „Ale někteří z nás mají pravdu a někteří se mýlí. Někteří z nás jsou připraveni a někteří ne,“ pokračovala Clintonová zajíkavě a v očích se jí leskly zadržované slzy. „Pro mě je to velmi osobní -není to jen politická nebo veřejná záležitost. Vidím, co se děje, a musíme to zvrátit, “ dodala odhodlaněji.
Byly to hlavně slzy lítosti, zklamání a zlosti. Roky promýšlená a pečlivě připravovaná prezidentská kandidatura Clintonové totiž dostala v Iowě velkou ránu a včera vše nasvědčovalo tomu, že ihned přijde druhý úder v New Hampshiru. V posledních průzkumech si totiž Obama držel před Clintonovou náskok deset až třináct procent. A někdejší favoritka demokratického klání se začínala mentálně připravovat na to, že během jediného měsíce - do primárkového „superúterý“ 5. února - musí najít zbraň na dosud suverénního Baracka Obamu, který „uhranul“ Iowu i New Hampshire. Její příznivci mají jedinou jistotu -Clintonová ani po případné porážce v New Hampshiru souboj nevzdá.
Ve vypjatém soupeření o prezidentskou nominaci v podstatě neexistuje zakázaných zbraní. Každé zaváhání protivníci okamžitě využijí. A to se stalo i Clintonové - na její neobvyklý výpadek začal hned upozorňovat John Edwards, který doufá, že se mu stejně jako v Iowě podaří dostat před ni. Podle Edwardse to byla ukázka, že se Clintonová „pod tlakem láme“. Jinými slovy: není způsobilá k tomu, aby zastala tak stresující zaměstnání, jaké přináší prezidentský úřad.
V průzkumech pohodlně vedoucí Obama naopak nabídku pro výpad vůči Clintonové velkoryse odmítl. „Neznám kontext. Vím, že tenhle kolotoč člověka drtí, takže to není nic, co bych chtěl komentovat,“ prohlásil. Na rozdíl od Clintonové měl Obama mnoho důvodů k radosti.
Jeho poselství o naději, změně a optimismu nachází zatím u amerických voličů nadšenou odezvu. Pokud by se potvrdily výsledky průzkumů a Obama vítězství z Iowy potvrdil i v New Hampshiru, získal by perfektní nástupní kámen. Ale teprve Jižní Karolína a Florida na konci ledna a především „superúterý“ 5. února ukážou, jestli se z něj dokáže vyšvihnout do sedla.
