WASHINGTON Pokud Írán ustoupí od vývoje nukleární zbraně, Amerika zváží, jestli je nutné v Evropě budovat protiraketový štít, připustila po včerejším setkání s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem šéfka diplomacie USA Hillary Clintonová.
Schwarzenberga její slova očividně zaskočila. Po celou dobu jeho návštěvy jej totiž Američané ujišťovali, že od projektu v žádném případě neustoupí. I Clintonová se nejprve ke štítu vyjadřovala opatrně, na opakovaný dotaz, jestli přece jen existuje možnost, že by se od výstavby protiraketového štítu v Evropě nakonec ustoupilo, však řekla, že se to nedá vyloučit.
„Pokud uvidíme změnu v chování na íránské straně co se týče vývoje jaderných zbraní, může se stát, že projekt (štítu) přehodnotíme,“ připustila Clintonová. Ministr zahraničí si následně vzal slovo a připomněl, že ve světě existují i jiné hrozby než Írán, k tomu však už Clintonová nic nedodala.
Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád už včera nabídl USA rozhovory o vzájemných vztazích, pokud bude Washington jednat s Teheránem jako rovný s rovným.
Pokračování na straně 8
Nejasná budoucnost radaru - Schwarzenberg si z USA veze další pochyby
Clintonová couvá z radaru
Dokončení ze strany 1
Projekt protiraketového štítu je podle Clintonové momentálně „u ledu“ kvůli technologickým problémům. „Svou roli samozřejmě hrají i finance,“ připustila Clintonová. „Primární důvody jsou však technologického rázu.“
Schwarzenberg letěl do Washingtonu jako optimista. Připomínal slova viceprezidenta Joea Bidena, který na víkendové bezpečnostní konferenci v Mnichově řekl, že „Amerika bude v projektu protiraketové obrany pokračovat“.
Příznivě dopadly i schůzky v Senátu, které český ministr zahraničí absolvoval v pondělí - mimo jiné se senátory Carlem Levinem, šéfem výboru pro zbrojení a s Johnem Kerrym, který stojí v čele výboru pro zahraniční vztahy. Dominantním tématem jednání byl Írán, respektive hrozba, že si opatří nukleární zbraň. Zvlášť detailně se o něm šéf české diplomacie bavil s Kerrym. „Zajímalo ho, jak se podle nás budou chovat Rusové. Kerry patří k těm, kteří doufají, že s pomocí Ruska přimějí Írán ke změně politiky,“ líčil Schwarzenberg. „Já jsem mu řekl, že je nejdůležitější, aby s nimi začali komunikovat oni sami. Že je veliká chyba s nimi nemluvit. Je to koneckonců veliká země s tisíciletou tradicí,“ vysvětloval český ministr zahraničí. Tři roky, nebo šest?
Existuje reálné nebezpečí, že by Írán jadernou zbraň obrátil proti Izraeli. „Z toho mají Američané největší obavy,“ vysvětloval Schwarzenberg. „A taky z toho, že by to odstartovalo další závody ve zbrojení. Saúdská Arábie a Egypt se o to taky snaží.“ A právě v souvislosti s Íránem prý Američané Schwarzenberga ujišťovali, že se dosud nevzdali myšlenky na vybudování protiraketového štítu. Carl Levin se ho prý přímo ptal, jestli „o to (radar) máme opravdu zájem“. „Zdá se teď málo pravděpodobné, že by Američané od štítu ustoupili,“ říkal ještě v pondělí večer Schwarzenberg. „Jen znovu naznačovali, že se to nejspíš o nějakou dobu odloží, s čímž jsem souhlasil.“ Zda to potrvá dva roky, nebo šest let, nebyl Schwarzenberg schopen odhadnout. „Závisí na technickém vývoji a ten nemůžu odhadnout. Také je třeba přihlédnout k aktuální hrozbě. Kdyby do dvou let došlo kdesi v perské poušti k nukleárnímu výbuchu, všechno by se asi uspíšilo. Naopak kdyby slavila úspěch jednání o ukončení íránského jaderného programu, tak by se to odložilo,“ připustil ministr. V umravnění íránského režimu a dohodu s Teheránem, které jako teoretickou možnost pro „přehodnocení“ výstavby radaru včera zmínila Clintonová, ale Schwarzenberg příliš nevěří. Ostatně těsně před odletem z USA to komentoval způsobem sobě vlastním: „Co na to říct? Když v lednu pokvetou růže, přehodnotím svou zahradu.“
***
„Co na to říct? Když v lednu pokvetou růže, přehodnotím svou zahradu,“ komentoval český ministr možné umravnění Íránu
O autorovi| Pavel Černý, zvláštní zpravodaj LN v USA
