Za výzkumem stojí vedoucí katedry měření na Fakultě elektrotechnické Jan Holub a také Kateřina Helisová a Yann Kowalczuk. Podle Holuba se při měření kvality přenosu hlasu, třeba když mobilní operátor nasazuje novou technologii, používají standardizované metody využívající vzorky ženských i mužských hlasů.
Pak se však vytváří společná statistika pro všechny hlasy. Nikdo podle Holuba dosud oficiálně nevyhodnocoval zvlášť kvalitu přenosu pro mužské hlasy a zvlášť pro ženské.
„Když se vyhodnocení provede takto odděleně, tak výsledky ukazují, že i u řady nejmodernějších technologií jsou ženské hlasy přenášeny se statisticky významně nižší kvalitou, což zvyšuje nutné poslechové úsilí na straně posluchače, případně má dokonce vliv na srozumitelnost přenosu,“ sdělil Holub.
Ženské hlasy podle něj nebyly upozaděny záměrně. „Je to vždy kompromis mezi nějakým novým kritériem a tím, kolik dat je třeba přenést za uskutečněný hovor,“ doplnil. Pro přenos se podle něj řečový signál rozdělí na části při tzv. paketizaci. Při snahách o úspory v objemu přenášených dat pak kvalita ženských hlasů kvůli jejich vyšší poloze trpí.
Kvalitu přenosu ovlivňují také frekvenční filtry, které mají za cíl omezit šumy mimo řečové spektrum. „Tyto filtry jsou historicky navrhovány tak, že mohou potlačit vyšší frekvenční složky – včetně části spektra ženského hlasu. To je snadno opravitelná věc, ale s paketizací je to horší, protože to prostě něco stojí,“ dodal Holub.
