Středa 8. května 2024, Den vítězství
130 let

Lidovky.cz

Hlasy vedený Robert Pollard

Česko

„Pojďte dál a odložte si hlavu!“ Průvodní texty k tvorbě svázané s osobou Roberta Pollarda, „kmotra indierocku“, nesou vždy originální poselství -a s hudebním projevem korespondují bezezbytku.

Čerstvý padesátník Robert Pollard, usídlený v Daytonu (Ohio), je poměrně nenápadnou, o to však důležitější osobností nezávislé hudební scény. Bývalý učitel na střední škole a dříve také poloprofesionální hráč basketbalu a baseballu stál celé dvě dekády v čele uskupení Guided by Voices, jež svou tvorbou (a zejména albem Bee Thousand z roku 1994) pomohlo v 90. letech definovat podobu a zvuk tzv. lo-fiscény. Ta se profiluje zejména nízkými nároky na zvuk svých nahrávek. Je typické, že si hudebníci ještě mnoho „ruchů“ a nadbytečných zvuků sami přidávají, výjimkou není primitivní nahrávání na dnes už prakticky mrtvý formát magnetofonových kazet (a následná digitalizace) nebo nahrávání „naostro“ bez zvukových zkoušek a postprodukčních úprav. Záměrem tohoto snažení není skladby znehodnotit nebo je učinit neposlouchatelnými, ale vdechnout jim atmosféru, vyvolat pocit blízkosti, spontaneity. Podobným směrem šli např. Sebadoh nebo komerčně úspěšnější Pavement a dodnes inspirují stovky kapel, které se v pojetí „špinavé krásy“ zhlížejí.

Kariéru samotných Guided by Voices ukončilo v roce 2004 album Half Smiles of the Decomposed („Vždycky jsem říkal, že až přijde deska, která mi bude znít jako ideální zakončení kariéry Guided by Voices, tak ji zakončí. A tahle přesně tak zní.“). V pořadí bylo patnácté; další podobné množství nahrávek vzniklo coby menší EP, singly, kompilace.

Jistý druh nadprodukce je pro Pollardovu tvorbu typický, už od roku 1996 vydal sólově bezmála dvě desítky alb, to nejnovější, Superman Was a Rocker, je uchystáno na konec ledna na labelu Merge. To Pollardovi ale nestačí, paralelně se svou sólovou dráhou vymyslel tzv. Fading Captain Series, kde se objevují další a další desky pod dalšími a dalšími přezdívkami. Major, kde byl jakožto umělec podepsán, mu nechtěl vydávat více než jednu desku za rok a půl. A protože Pollard jich za tohle období vyprodukuje průměrně pět, založil si vlastní vydavatelství Prom is Coming Records. Služeb jiných značek však využívá i nadále a vloni mu takto vyšlo nejméně sedm desek. Je blázen? Nahrává si snad každý záblesk melodie, která ho napadne ve sprše? Jakou úroveň mohou mít nahrávky chrlené jedna přes druhou v takových kvantech?

Jsou lo-fi. Nahrané podle těch nejméně přísných kritérií, poskytující absolutní svobodu projevu. Množství oficiálních nahrávek pod Fading Captain Series, nezřídka připomínající pouhé experimenty, je určeno především zapáleným fanouškům, což ovšem neznamená, že je Pollardova tvorba běžnému, průměrně liberálnímu posluchači nedostupná.

Jedním z nepochybně zajímavějších a přístupnějších Pollardových projektů jsou Circus Devils, jež sdílí spolu s bratry Toddem a Timem Tobiasovými. On se stará o texty a vokály, oni zajišťují aranže, Todd ještě navíc produkci. Jejich společná pátá deska Sgt. Disco vychází poprvé mezinárodně, a to hned na labelu Ipecac, jednoho z nejrespektovanějších nezávislých vydavatelství současnosti. Hudební projev Circus Devils se ve svých základech opírá o pilíře psychedelického rocku a post-punku, ale ozvláštňuje je množstvím experimentů se strukturou skladby i rozložením nástrojů. Co zpočátku může působit jako zmatek, dává na Sgt. Disco zakrátko smysl. „Píšu totiž různé druhy písní. Některým třeba neporozumíte, ale když je slyšíte v kombinaci s těmi ostatními, pochopíte jejich smysl. A není to jen nějaká hloupá skládačka. Pro mě je to umění.“

***

Robert Pollard aktuálně Circus Devils - Sgt. Disco (Ipecac) Zatím nejambicióznější Pollardův projekt Circus Devils vydal svůj debut vloni na podzim. Je zde 32 skladeb a jako potenciální hity už se vyprofilovaly In Madonna’s Gazebo nebo Swing Shift. Zatím nejpřístupnější z pěti dosud vydaných alb, přesto neustupuje ze svých představ a nápadů.

Robert Pollard - Superman Was a Rocker (Happy Jack Rock) Nová sólová Pollardova deska vychází na konci ledna a obsahuje netradičně jen 13 písní. Jsou experimentálnější, ale zjevně i osobnější a „komornější“, byť si k nahrávání přizval mnoho svých přátel, takže aranže jsou docela bohaté a nápadité. Desku ocení především dlouhodobí posluchači, částečně jde o návrat ke zvuku Guided by Voices.

Crickets: Best of the Fading Captain Series 1999-2007 (Recordhead) Kompilací toho nejlepšího, co vzniklo v osmiletém období Fading Captain Series, se Pollard s tímto projektem (zahrnujícím např. The Takeovers, starší Circus Devils, Airport 5, Psycho and the Birds a mnoho jiných) loučí. Dvě cédéčka obsahují 2x28 skladeb. Ideální jako úvod do tvorby Roberta Pollarda, ale díky rozložitému bookletu ocení nahrávku i ti, kteří náhodou vlastní celé Pollardovo portfolio.

Autor:
Témata: Dayton, Ohio

Jak předejít syndromu náhlého úmrtí kojence?
Jak předejít syndromu náhlého úmrtí kojence?

Syndrom náhlého úmrtí kojence (SIDS – sudden infant death syndrome) je doslova noční můrou všech rodičů. V současné době lze tomuto zbytečnému...