Exministr průmyslu Milan Urban mívá nápady, které stojí za to ne snad realizovat, zato ale poslouchat. „Každá česká koruna, která odejde z České republiky prostřednictvím nákupu jakéhokoli druhu zboží, oslabuje české výrobce,“ prohlásil loni v únoru socialistický politik, aniž by uvažoval nad tím, co by se stalo, kdyby se takto, ehm, zamysleli i v zemích, kam míří náš vývoz. Rovněž mu to nezabránilo v tom, aby své české koruny zanechal v červenci v Toskánsku. Včera zase kázal: „O ekonomice, o její budoucnosti rozhoduje atmosféra ve společnosti a také její očekávání. Myslím, že je slušně řečeno velmi neodpovědné vidět budoucnost černě.“
Vypadá to, že ekonomický guru Lidového domu Jiří Havel dal kolegům nějaké keynesiánské školení. Měl se v tom případě taky rozpomenout, jak Keynes psal uprostřed velké krize Rooseveltovi, aby už konečně přestal strašit podnikatele. Jak asi mohou podnikatelé reagovat na plány sociálních demokratů na vyšší zdanění práce i kapitálu? Zastavením investic a vyčkáváním, jak to dopadne.
Nové úvěrování podniků loni pokleslo ve srovnání s předchozím rokem o více než sedm procent. Banky sice tvrdí, že jsou ochotné půjčovat, jenže podniky nemají poptávku. Ale budou banky půjčovat dál, když se budou moci nakrmit vždy bezpečnějšími státními dluhopisy, za něž jim stát bude muset nabízet stále lepší podmínky?
Sociální demokraté dnes ujišťují, že deficit nezvýší. Jenže peníze z klobouku nevyčarují, vytahají je odjinud a budou chybět tak jako tak. Nějaké přemlouvání bank, o jaké se včera snažil ministr Janota, na tom mnoho nezmění.
Čtěte „Janota chce...“ na straně 13
