PRAHA Hlavní město se zvětšuje a rozpadá. Za několik desítek let může být Praha souborem šedesáti městeček s rozsáhlou samostatností a vlastním vývojem veřejného prostoru. Praha má už dnes 57 samosprávných městských částí, které mají vlastní úřady, městské rady a zastupitelstva, která o životě v nich rozhodují. Mezi jednotlivými částmi jsou už dnes velké rozdíly – například v Praze 4 žije 130 tisíc obyvatel, zatímco nejmenší městská část Nedvězí má jen 249 obyvatel.
Podobně obrovské jsou rozdíly třeba i v hustotě obyvatelstva nebo v tom, jaké strany vedou jednotlivé radnice či jaká je sociální úroveň obyvatel. A nejednotnost Prahy se bude zřejmě ještě zvětšovat. „Všechny mechanismy, které pozorujeme, evidentně napomáhají tomu, že se filtrují lidé. Takže se může velice dobře v budoucnu stát, že se v některé z těch 57 částí začnou shromažďovat spíše bohatší lidi a politika se přenese do souboje mezi částmi,“ popisuje Tomáš Kostelecký, jaký vývoj předpovídají výzkumy Sociologického ústavu AV, kde působí.
Experti nabízejí pomoc Řada podobných přednášek o problémech Prahy, jejím veřejném prostoru a identitě zazněla o víkendu v Centru současného umění DOX v pražských Holešovicích. V projektu veřejných diskusí na téma Jaká je vize Prahy? zazněla třeba i přednáška sociálního geografa Martina Ouředníčka, který ilustroval stav Prahy i celé země několika grafy o rozložení českého obyvatelstva či pohybu lidí po Praze (viz graf).
Přednášky významných sociologů, sociálních geografů, architektů, urbanistů, členů občanských sdružení i pražských úředníků mají pomoci Praze a především jejímu magistrátu s utvářením vize rozvoje hlavního města v budoucnosti. Taková představa totiž pražskému magistrátu chybí nebo ji alespoň dosud veřejně nepředstavil.
A řadě odborníků už taková situace vadí. Kromě odborných přednášek v galerii DOX tak pětadvacet expertů architektury vyzvalo začátkem ledna vedení Prahy, aby se začalo rozvojem města zabývat. Zatím ale bez větší odezvy.
Dvacet let staré potíže Praha se tak brodí ve stejné nejistotě o vlastní budoucnosti jako před dvaceti lety. „Pro budoucnost Prahy je nutné stanovit zásadní strukturální plán,“ shodli se v roce 1991 účastníci z osmi evropských zemí na závěr konference o rozvoji Prahy. Ovšem požadavky, které měli na tehdejší vedení města, byly téměř stejné jako ty dnešní. „Je důležité, aby v historickém centru Prahy zůstal co nejvyšší možný počet obyvatel, a to nejen oněch pár šťastných, ale širokého spektra domácností,“ zněl například před dvaceti lety jeden z dvanácti požadavků. „Shodli jsme se, že nebude na škodu připomenout po letech tuto konferenci, to nadšení, způsob svěžího myšlení a určitou noblesu, která se pojila s prvními polistopadovými léty, a srovnat ji s dneškem, kdy se snad občanská společnost znovu probouzí,“ popsal spojitost dvacet let staré konference s dneškem profesor architektury Miroslav Masák, který se podílí na přípravách série přednášek v DOX.
Graf
Denní rytmus Václavského náměstí
