PRAHA Největší pražské náměstí zřejmě čeká proměna. Zatím ale nikdo neví, jaká. Vinohradská radnice vypsala ideovou soutěž na obnovu parku a po diskusi s veřejností chce prostranství upravit podle potřeb Pražanů. Proti jsou ale odborníci z pražského pracoviště Národního památkového ústavu. Ti prosazují, aby si náměstí zachovalo vzhled a formu korzovního parku z osmdesátých let 19. století.
„Dnes už Pražané nechodí korzovat, park musí odpovídat potřebám v centru města na počátku 21. století. Všude jsou vidět vyšlapané cestičky, je jasné, že park neslouží jen pro vycházky, ale také, tudy lidé procházejí odněkud někam,“ vysvětlil zástupce starostky Prahy 2 Václav Vondrášek. Městská část podle něj rozhodně nechce park nijak ničit ani kácet zeleň, jen ho přizpůsobit. O tom, jak by měla změna vypadat, mají rozhodnout i místní obyvatelé. Soutěž na podobu náměstí skončí ve druhé polovině října. Potom dostanou lidé možnost se k návrhům vyjádřit. „Nechceme udělat stejnou chybu jako před lety, kdy už bylo na úpravu parku vydáno územní rozhodnutí a vyvolalo to takové pozdvižení a protesty, že se nakonec úpravy nerealizovaly,“ vysvětlil místostarosta.
Možné změny na Karlově náměstí ale znamenají řadu problematických otázek. „Část veřejnosti by tam například ráda zachovala jakousi zeď zeleně, která by park chránila před hlukem z ulic, jiní zase tvrdí, že hustý porost přitahuje narkomany a bezdomovce,“ vysvětlil místostarosta. Radnice nechala soutěžícím volnou ruku i v možném přesunu tramvajových zastávek, zřízení občerstvení nebo kavárny přímo v parku nebo podzemních garáží pod ním. Čeká na jakékoliv nové nápady. Na ocenění nejlepších projektů vyhradila městská část z rozpočtu 1,45 milionu korun.
Podle Vondráška se ale památkáři z NPÚ staví proti jakýmkoliv návrhům. Uznávají jedině zachování korza přesně, jak ho navrhl architekt František Thomayer, bratr známého lékaře Josefa Thomayera. Ten prostor sjednotil a po obvodu vysadil listnaté stromy.
Karlovo náměstí je chráněnou památkou od roku 1998. Prostranství vzniklo ve čtrnáctém století při založení Nového Města Karlem IV. Sloužilo především jako tržiště, říkalo se mu mimo jiné Dobytčí trh. Uprostřed náměstí stávala kaple Božího těla, kterou nechal v roce 1784 zbořit Josef II. Jméno Karlovo nese náměstí od poloviny 19. století, park na něm vznikal v sedmdesátých a osmdesátých letech předminulého století.
