Tanec není jen zábava, podle evolučních biologů může podat důležité indicie o zdraví, vitalitě a síle dotyčného. Tým Nicka Neaveho z Northumbrijské univerzity v Newcastlu zjišťoval, jak ženy rozpoznávají dobré tanečníky.
Britští vědci požádali o spolupráci tři desítky studentů - každý měl půl minuty na to, aby v laboratoři, pod bedlivým dohledem kamer, předvedl co nejzajímavější kreaci na moderní taneční hudbu. Nick
Dvakrát z vědy: hvězdu parketu prozradí krk, mravenci zaženou slona
Neave s kolegy vše nahrál v 3D rozlišení. Vědci pak analyzovali přesné pohyby tanečníků, zaznamenali je a přenesli na neutrální bílou postavu. Získané nahrávky pustili 37 ženám, které měly posoudit atraktivnost tanečníků, tedy spíše bílých figurín. Jejich názor tedy neovlivňovaly takové „drobnosti“ jako obličej, výška postavy nebo oblečení.
Podle reakcí žen vědci určili klíčové charakteristiky pro posuzování atraktivity tanečníka. Jako nejdůležitější se ukázaly pohyby krku a trupu, tedy jejich dynamické otáčení a ohýbání, uvádějí vědci v časopise Biology Letters.
A k čemu poslouží získané poznatky? Pokud bude muž vědět, co se ženám líbí, může si stěžejní taneční kreace v klidu nacvičit a zvýší své šance na úspěch, míní Nick Neave.
Mravenci šimrají slony uvnitř chobotu a tím vlastně rozhodují o podobě krajiny. Zabraňují proměně savany v čistě travnatou plochu bez stromů, tvrdí vědci.
Biologové z Floridské a Wyomingské univerzity dlouhodobě studovali chování slonů v Keni. Ti s oblibou ožírají akácie, a mnohdy doslova do posledního lístečku. Tým vedený Toddem Palmerem sledoval i případy, kdy akáciové stromy chobotnatcům odolaly. Šlo o druh Acacia drepanolobium. Zdobí ho trny a pod nimi se vytvářejí dutiny, ve kterých žijí ve velkém mravenci.
Ale co vlastně chobotnatce od konzumace těchto akácií odradilo? Drobný hmyz, trny nebo nevalná chuť trnitých akácií? To ukázal experiment, během kterého vědci nabízeli slonům větve akácií s trny - a to nejprve s mravenci a pak bez nich. Jako kontrolní vzorek posloužil druh Acacia mellifera, který sloni v přírodě považují za pochoutku, i ten dostali ve variantách „s“ a „bez“. Ukázalo se, že rozhodující vliv mají skutečně mravenci. Slony může od konzumace odrazovat jejich pobíhání, šimrání a štípání uvnitř citlivého chobotu. Přítomnost drobného hmyzu rozpoznají zřejmě čichem, uvádí časopis Current Biology. Proto by vědci mravenčí odér mohli v budoucnu používat k ochraně stromů a případně i dalších plodin před útokem nenasytných slonů.
***
NEPŘEHLÉDNĚTE Příloha Věda & Výzkum o rozsahu čtyř tiskových stran vychází v Lidových novinách každé úterý.
O autorovi| Eva Hníková, redaktorka LN
