Co to znamená? Tak často dnes vycházejí romány, v nichž jako postavy vystupují známé osobnosti. Za všechny: Michael Cunningham v čtenářsky úspěšných Hodinách psal o Virginii Woolfové. Peruánský prozaik Mario Vargas Llosa (1936) v roce 2003 zas vydal román Ráj je až za rohem, který se zabývá životem malíře Paula Gauguina a jeho babičky Flory Tristánové, bojovnice za práva dělníků a žen.
Chtějí si známou postavou v hlavní roli autoři zajistit zájem o svůj román? Chtějí se vyznat z obdivu k těmto umělcům? Nebo se v dnešní rozmyté době tvůrci zkrátka potřebují přichytit něčeho pevného? Knihy nicméně popisují - pochopitelně - spíše jejich život než dílo. Tedy to, že si román někdo přečte, ještě automaticky neznamená, že se bude o díla jejich hrdinů zajímat. Jako by tedy šlo o věc „výhodnou“ pouze pro jednu stranu -pro současného spisovatele, nikoliv pro objekt jeho románu.
Gauguin nebyl v plánu Do češtiny byl vloni přeložen nejnovější román Maria Vargase Llosy Zlobivá holka (2006). A předtím i Kozlova slavnost (2000) pojednávající o dominikánském diktátorovi Trujillovi. Ze zpětného pohledu tak může připadat, že romány o Rafaelu Trujillovi a Paulu Gauguinovi si autor vybral jakýsi oddechový čas předtím, než se vrátil k autobiograficky zabarvenému psaní Zlobivé holky.
V nejnovějším románu totiž peruánský prozaik navázal na své proslulé knihy Město a psi či Tetička Julie a zneuznaný génius, kde uvolněným způsobem vypráví víceméně o svých životních osudech, aniž by však byl nesnesitelně sebestředný. Mario Vargas Llosa právě naopak umí výborně psát o svých (vypravěčových) přátelích.
V rozhovoru pro LN autor řekl, že původně chtěl napsat román Ráj je až za rohem o Floře Tristánové, její vnuk se mu do románu vloudil až během psaní... Prozaik si je pro románové zpracování ale nevybral náhodou. Rodina Flořina otce totiž sídlila v peruánské Arequipě. A zde je spojnice mezi jejím příběhem a samotným romanopiscem -toto město je totiž jeho rodištěm. Ostatně i samotný Paul Gauguin (1848-1903) strávil v dětství nějaký čas v Peru, podle Maria Vargase Llosy v „té nezralé karikatuře republiky“. Peruánský prozaik i v tomto románu použil pro sebe typické střídání dvou rovin. To dodává dílu dynamiku, hrozí však zároveň nebezpečí, že jedna z částí bude pro čtenáře mnohem méně atraktivní, a tak bude jen brzdit při čtení té druhé... V románu Ráj je až za rohem se nabízí, že tím atraktivnějším proudem budou osudy Paula Gauguina, a to nejen proto, že je slavnější - jeho život byl také daleko nespoutanější.
Povím vám o Dělnické unii Flora Tristánová (1803-1844) doplatila na to, že svazek jejích rodičů nebyl uznán platným, a tak přišla o dědictví. Provdala se jako mladá, měla tři děti, poté ale již tíhu manželství nesnesla a od svého muže značně dobrodružně utekla. Pravda, její urputnost při cestách po francouzských městech působí v první chvíli poněkud otravně, zvlášť když při přednáškách neúnavně popisuje výhody Dělnické unie, která měla zajišťovat určitou sociální síť, ale i tato žena si získá čtenářovy sympatie.
Autor totiž dokázal velmi plasticky ukázat, proč Flora dělala právě to - včetně lesbického vztahu. A jako by si byl Mario Vargas Llosa velice dobře vědom toho, že musí dva příběhy románu vyvážit, do kapitol o Floře ještě přidal další atraktivní epizody, například o peruánské bitvě, při níž se obě strany daly na útěk. Navíc často využívá naléhavé du-formy, kdy jakoby promlouvá k hlavním hrdinům svého románu.
Kromě rodinných vazeb román propojuje i onen ráj z titulu, jeho hledání. Zatímco Flora Tristánová jej chtěla stvořit v Evropě a její myšlenky měly blízko k tomu, co jsme zažili ve 20. století v praxi, její vnuk se snažil ráj nalézt na Tahiti a později na Markézách. Paul Gauguin toužil uniknout před civilizací. Jenže evropská expanze do celého světa nezadržitelně pokračovala... I když někdy se malíři přece jen po „minulém životě“ zastesklo - ať už šlo o vlastní obraz jeho matky, či o francouzský překlad Havrana Edgara Allana Poea.
Ráj je až za rohem tedy nepřináší pouze příběhy, ale také otázky. Bylo horší evropské kolonizátorství, nebo utopické ideje? Lze stvořit ráj, aniž bychom tím otravovali někoho jiného? Lze nalézt ráj, kde by nás nikdo jiný neotravoval?
HODNOCENÍ LN ***** Mario Vargas Llosa: Ráj je až za rohem Přeložili Jan Hloušek a Jiří Holub Mladá fronta, Praha 2007, 368 s.
