OSTRAVA Nejznámější hornický historik v Ostravě chodí o berlích a je mu sedmdesát devět let.
Přesto tráví desítky hodin v archivech, kde hledá další informace o severomoravských šachtách. „Mám strašnou radost, že se o historii hornictví začalo zajímat tolik lidí. Vždyť jednu dobu se mnozí tvářili, jako by snad v Ostravě ani žádné šachty nebyly,“ začíná obvykle své přednášky o historii hornictví Vítězslav Hettenberger, původní profesí důlní technik, který do důchodu odcházel deset let před uzavřením ostravských dolů.
Jeho diář je stále plnější. Amatérský historik se stává na Ostravsku populární a známou osobou. Pořádá přednášky, začal publikovat. „Někdy po mně chtějí, abych to psaní ještě obohatil. Ale to já moc neumím. Jsem zvyklý, že tohle měří přesně tolik metrů a to zase tolik,“ říká o svém přeneseně technickém psaní Hettenberrger, který čtyřicet let pracoval ve vítkovickém dole Hlubina.
Jeho věk mu nebrání, aby objížděl nejrůznější archivy na celé Moravě a ve Slezsku. V Brně, Opavě i v Olomouci. Staré hornické mapy a zmínky o hornictví na Ostravsku pečlivě zaznamenává - v archivu v jihomoravském Kunštátě objevil celkem 104 hornických map Ostravska až 150 let starých, o nichž v Ostravě neměl nikdo tušení. Dnes si jejich kopií považují v ostravském Hornickém muzeu.
Na svých přednáškách Hettenberger ukazuje staré fotografie dnes už mnohdy neexistujících šachet Ostravska. Přesně ví, kolik měřila která těžní věž i jak byla která šachta hluboká. Hettenberger se kvůli tomu pravidelně prokousává mnoha dokumenty - šachty měnily svůj název podle vládnoucích režimů. Tak například šachta v Heřmanicích nesla zpočátku jméno Viktoria, poté Stalin, později Rudý říjen a nakonec, po roce 1989, Důl Heřmanice. Další šachta v Přívoze se z Františka změnila na Generála Svobodu, poté na Vítězný únor a po roce 1989 na Důl Odra. I Hettenberger přiznává, že je někdy velmi těžké v tom všem se vyznat a hlavě se nesplést. Ani současnost není jednoduchá. Dnešní Důl Paskov vůbec není v Paskově, ale v obci Staříč, protože na původním Paskově těžba dávno skončila.
K přednáškám historika přivedl zájem lidí o Dolní oblast
Se svými přednáškami začal Hettenberger zhruba před rokem. Tehdy jej nadchlo, že na mimořádné otevření areálu ostravské Dolní oblasti pro veřejnost přijelo na šest stovek lidí. „Byli jsme tam jen tři průvodci, každý si musel vzít na starost dvě stě návštěvníků,“ vzpomíná Hettenberger nadšeně. Zmiňuje i to, jak ho a jeho kolegy právě v Dolní oblasti oslovil jeden z vysloužilých havířů. „Dobře, že to děláte. Pro samé plnění plánu a rekordy jsme se neměli čas starat o historii,“ svěřil se muž Hettenbergrovi.
Svoji první přednášku pořádal nadšenec v domově důchodců v ostravském Zábřehu. „Předpokládal jsem, že přijde tak patnáct lidí, a přišlo sedmdesát. Vozíčkáři ani neměli kudy projet. A to se rozneslo,“ vzpomíná na své začátky. Od té doby už absolvoval desítky přednášek, od odborných konferencí po vystoupení v léčebnách dlouhodobě nemocných nebo v ubytovnách Armády spásy. Všude naráží na bývalé havíře, takže v okamžiku, kdy se náhodou přeřekne a zamění název či nějaký jiný údaj, bývá z publika hlasitě opravován.
„Těmi přednáškami se lidem najednou oživí minulost. Chlapi vzpomínají na práci na šachtách, ženy zase na život v hornických koloniích,“ pochvaluje si atmosféru výkladu Hettenberger.
„To, jak plní sály, jen dosvědčuje, že historie Ostravy a dolování uhlí lidi velmi zajímá,“ říká ostravský historik Pavel Hamza, předseda dozorčí rady nadace Landek, která pečuje o průmyslové památky. „Vítězslava Hettenbergera si velmi vážím, jak v jeho věku ještě dokáže takto pracovat. Že té práce spojené s pátráním v různých archivech není málo, to je mi jako historikovi jasné. Mnozí mladší tolik práce nedělají,“ dodává Hamza.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
