PRAHA Jsou to ale paradoxy. Mistrovství světa v ledním hokeji se již podívalo i do Francie či Belgie, ale Kanada se ho dočkala až v těchto dnech. Poprvé v historii!
Nikde na světě hokej nemilují víc než v zemi javorových listů. Pro fandy představuje totéž jako voda či oheň, se svými hokejisty národ dýchá a modlí se za ně. Kanada je zkrátka hokej - a naopak.
Čeští hokejisté už sice nemíří přes Atlantik do země, kde se hraje nejlepší hokej na světě, s posvátnou úctou, nicméně časy, kdy jen při vyslovení onoho magického Canada mrazilo v zádech, zůstávají v poměrně čerstvé paměti.
Historický gól Nového První ročník Kanadského poháru v roce 1976, na němž změřili poprvé v historii síly skutečně nejlepší hokejisté planety, skončil pro československý tým úchvatně. Díky památné brance Milana Nového přehrál Kanadu nejprve 1:0 a po debaklu 0:6 podlehl domácímu týmu ve finále až v prodloužení 4:5.
Koncem 80. let poznal život v kanadském týmu Calgary Flames i pozdější trojnásobný vítěz Stanley Cupu Jiří Hrdina. Dodnes vnímá jistý rozdíl mezi náhledem na hokej v Kanadě a třeba v Evropě.
„Diváci v zámoří hokeji rozumí a nestane se, že by po několika nevydařených zápasech někoho odepisovali, anebo po hráčích pořvávali,“ vypráví muž, který pomáhal Jágrovi v jeho začátcích v Pittsburghu. „Na hokej se chodí bavit a považují ho za společenskou událost. I proto se chovají tak kulturně.“ Jiří Šlégr, statný bek ze zlatého naganského týmu, si zahrál v NHL i za kanadské celky Edmonton Oilers a Vancouver Canucks. Premiérový Kanadský pohár před 32 lety ale prý ještě nevnímal.
„Bylo mi teprve pět let,“ počítá. „Zámořský hokej jsem začal sledovat až někdy v 16 letech. Za komunismu jsme toho o Severní Americe moc neslyšeli a hlavně na Kanadu jsme skutečně koukali jako na uctívanou kolébku hokeje.“ Šlégr později zažil i atmosféru Kanadského poháru v roce 1991, na němž ale československý tým propadl. O pět let později se Kanadský pohár přejmenoval na Světový, přičemž jeho závěrečné zápasy se opět hrály za oceánem.
„Tam jsme ale vůbec nepostoupili,“ vzpomíná Šlégr. „V Praze na nás po porážce od Švédska lidi naházeli plechovky od piva a naše účinkování v turnaji zakončila porážka od Němců 1:7.“ Druhý a zatím poslední Světový pohár zažil i Vladimír Růžička. Kanadu začal poznávat ještě s mládežnickými mužstvy a v sedmnácti si už ze zámoří přivezl stříbro z mistrovství světa.
„Kanada je skutečně země hokeji zaslíbená, až se mi zdá, že to tam s tím hokejem snad až přehánějí,“ usmívá se. „Vždyť tam na zápasy mladých kluků přijde do hlediště klidně i deset tisíc fandů!“ V Torontu se hrálo i za Hlinku Jako hráč si ale příliš radosti na Kanadských pohárech neužil. „Na těch dvou, co jsem v osmdesátých letech byl, jsme vždycky hráli dost špatně,“ ví moc dobře.
Mnohé si ale Růžička vynahradil před čtyřmi roky. Po tragické smrti Ivana Hlinky převzal reprezentaci a tým, který se bil i za Hlinku, po semifinálovém utkání snů prohrál v Torontu po heroickém výkonu s Kanadou až v prodloužení.
„Hráli jsme tam vynikající hokej a přiznám se, že se mi po utkání s Kanadou skutečně hezky poslouchala slova domácích novinářů o tom, že jsme byli lepší. Navíc v Torontu, snad nejhokejovějším městě v Kanadě.“
***
Kanadský pohár 1976
2. 9. 1976 - 15. 9. 1976
Montreal, Toronto, Philadelphia,
Winnipeg, Ottawa, Quebec
Vešli do hokejových dějin
brankáři Miroslav Dvořák František Černík
Jiří Holeček František Kaberle Milan Nový
Vladimír Dzurilla Vladimír Šándrik Josef Augusta
Pavol Svitana útočníci Marián Šťastný
obránci Vladimír Martinec Peter Šťastný
Oldřich Machač Jiří Novák Jaroslav Pouzar
František Pospíšil Bohuslav Šťastný Karel Holý
Jiří Bubla Bohuslav Ebermann Pavel Richter
Milan Kajkl Ivan Hlinka trenéři
Milan Chalupa Jiří Holík Karel Gut, Ján Starší
Nezapomenutelný Kanadský pohár v roce 1976 V 70. letech 20. století se na tehdejších hokejových turnajích nemohli střetnout nejlepší světoví hokejisté, protože na olympijských hrách nesměli hrát profesionálové, tedy hráči z NHL. Šéf hráčské asociace této ligy (NHLPA) Alan Eagleson tedy přišel s nápadem uspořádat Světový pohár. Turnaj však musel být kvůli protestu Mezinárodní hokejové federace přejmenován na Kanadský pohár. Premiérový turnaj nakonec vyhrála domácí Kanada, Československý tým skončil po výtečných výkonech druhý. Do naší paměti se především vryla senzační výhra 1:0 nad Kanadou v základní části turnaje.
