ČESKÉ BUDĚJOVICE Nejdříve si rakouští vlastníci lesů postěžovali, že jim kůrovec z nezpracovaných polomů v Národním parku Šumava likviduje smrky i na jejich straně hranic. Tentokrát si stěžují čeští ekologové na Rakušany.
Hnutí Duha totiž podalo stížnost k Evropské komisi kvůli rozsáhlým holinám, které na rakouské straně šumavského hřebene vznikly po rozsáhlém kácením a těžbě dřeva. Vykácené holiny otevřely cestu větru, který pak údajně poráží stromy v sousedních českých lesích se zbytky původních pralesů.
„Rakouský vlastník, klášter ve Schläglu, odlesnil prakticky kompletní horský hřeben od Trojmezí až po Plechý,“ řekl LN Jaromír Bláha z Hnutí Duha.
Přímo u české hranice tak vznikla podle něj 200 metrů široká a 2 kilometry dlouhá holina, přes niž může vítr snadno „útočit“ na pralesy na vrcholcích Trojmezné, Smrčiny a Hraničníku, ležících v Národním parku Šumava.
„Padlo už tak bezmála 10 hektarů Trojmezenského pralesa, který kvůli rakouskému kácení ztrácí ochranu,“ dodal Bláha.
Protože se podle něj jedná o mezinárodní problém, měla by do sporu zasáhnout Evropská komise.
Vyjádření premonstrátského kláštera ve Schläglu, kterému patří prakticky celá rakouská část Šumavy, se včera LN nepodařilo získat.
Už dříve ale rakouští lesníci zdůvodňovali kácení na hřebeni tím, že kůrovec z české strany přelétává do sousedních hospodářských lesů v Rakousku. Na české straně hřebene se přitom z rozhodnutí českého ministerstva životního prostředí proti nebezpečnému škůdci nijak nezasahuje.
Rakušanům pak údajně nezbývá nic jiného než vytvářet ochranná pásma, která brouk nebude schopen přeletět.
„Fotodokumentace, kterou jsme pořídili už v roce 2001, ale naopak usvědčuje Rakušany z toho, že kůrovec se začal na hřeben šířit z nižších poloh v Rakousku, postižených polomy,“ upřesnil Bláha.
Na rakouské straně a části německé strany Šumavy hospodaří lesníci v běžném hospodářském lese. Ten ale sousedí se šumavským národním parkem i s parkem Bavorský les, v nichž by člověk neměl zasahovat do přírodních procesů.
Před kůrovcem varují i Češi „Už dříve jsme Rakušanům navrhovali, aby se stromy nekácely na celém horském hřebeni. Případná újma vlastníkům hospodářských lesů v Rakousku by pak byla kompenzována z evropských fondů,“ podotkl Bláha. Rakušané ale tento návrh údajně odmítli.
Vedle rakouských lesníků se však takzvaná bezzásahová ochrana lesů na Šumavě nelíbí ani většině šumavských starostů a jihočeských regionálních politiků.
Pokud podle nich dostane příroda v šumavských lesích volnou ruku, kůrovec způsobí nedozírné škody nejen v samotném národním parku. „Skutečnost, že ani po orkánu Kyrill nedošlo k zásadní změně ochranářských přístupů, uspíšila zkázu Šumavy, které jsme nyní přímými svědky,“ tvrdí dokonce jihočeský hejtman Jan Zahradník.
