Neděle 22. května 2022, svátek má Emil
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Honza chtěl posluchače svého hlasu

Česko

Se ženou Jana Balabána Petrou Sasínovou o společném předčítání a dlouhé genezi knihy Zeptej se táty

Petra Sasínová byla první čtenářkou rukopisů Jana Balabána – i poslední knihy Zeptej se táty.

* LN Když Jan Balabán hovořil o svých knihách, zmiňoval jako jejich editora svého přítele Petra Hrušku a vás jako první čtenářku. Mluvili jste o jeho textech, když je psal?

Honza mi často předčítal z nově napsaných věcí. Někdy mě to i štvalo, říkala jsem mu, umím číst. Přečtu si to. Ale pokud to bylo ještě v rukopise, ani to nešlo, protože jeho písmo bylo obtížně čitelné. Četl velmi rád a chtěl posluchače svého hlasu. To, že četl dobře, myslím uznají všichni, kteří ho číst slyšeli. Byla jsem tedy většinou první čtenářkou.

* LN Byla jste přísný kritik?

Řekla jsem, jestli se mi text líbí, nebo ne. On to chtěl dál rozebírat. Hloupě jsem někdy kritizovala přemíru patosu, ale později jsem si uvědomila, že bez něho, bez té vášně, s jakou se do textů pokládal, by nebylo nic. Mluvil se mnou většinou o nápadech na novou knihu, i o té poslední. Pamatuji, jak jsme motiv knihy rozebírali. Měl to rád. Mluvit, žvanit donekonečna. Vina starého doktora mi tehdy připadala neskutečná, přehnaná. Provinil se tím, že léčil lidi? Byl by užitečnější, kdyby čestně čistil záchody? Tak jsme o tom také mluvili.

* LN Odkdy kniha Zeptej se táty vznikala?

Vznikala dlouho a bolestně. Psal ji déle než dva roky, skoro tři. S žádnou jinou svou knihou se tolik nenatrápil. Říkal, že ho snad zabije. Ale byla to přece jen kardiomyopatie… Každopádně chtěl, aby se už knihy zbavil. Několikrát říkal, že kritikové ho za ni nemilosrdně sjedou, ale že mu to je jedno, že už se chce hlavně zbavit toho kamene, který ho tíží.

* LN Z čeho usuzoval, že kritici knihu nepřijmou?

Nevím přesně. U každé knihy ho trápila nejistota, že není dobrá. U té poslední zvláště.

* LN Nakolik stihl román dokončit?

Říkal, že je v podstatě hotový. Den před smrtí poslal mailem z Mittalu, kde pracoval, poslední, upravenou verzi, s dopsanou kapitolou o psím útulku. Možná že kdyby měl čas, ještě by něco málo změnil nebo dopiloval.

* LN Než kniha vyšla, psalo se o názvu Zeptej se otce. Jak vznikl konečný titul?

Od začátku měl Honza dilema, jestli se má kniha jmenovat Zeptej se táty, nebo Zeptej se otce. Obojí mi připadalo dobré, táta o něco lepší – protože tak většinou svého otce nazýval. Poslední úprava textu, kterou mi poslal, měla název Zeptej se táty. O tomto názvu se mnou i mluvil. Nemám právo to měnit. Moc mu na té knize záleželo, na titulu také.

* LN Nyní začalo vycházet celé Dílo Jana Balabána. Jak bude pokračovat?

V nakladatelství Host nedávno vyšly souborné Povídky, příští rok vyjdou souborné romány a pak publicistika, do které by měly být zahrnuty také sloupky z Respektu, k tomu by měly být reprodukce obrazů přátel.

* LN O blízkých výtvarnících a obrazech psal eseje a kritiky, ale často se objevují i v jeho prózách. Jaký měl vztah k výtvarnému umění, k obrazu vůbec?

K výtvarnému umění Honza tíhnul odmalička. Říkal, že chtěl být malíř, ale bratr ho jaksi přebil. Nechtěl s ním soupeřit. Chtěl mít něco svého – našel slovo. Jeho slovo ale vychází hodně z obrazu, tak mi to připadá. Třeba krásný chlapec z povídkové knihy Středověk, který běhá bosýma nohama po dlaždicích umývárny průmyslového areálu, dívka, která uplete na haldě z vlasů jako len tětivu. Viděla jsem to jako obrazy ze snu.

* LN Nakolik lze ztotožňovat postavy knih a jejich reálné předobrazy – například otce se skutečným otcem Jana Balabána?

Je to hodně jeho otec. Není to ale samozřejmě všechno podle skutečnosti. Jede vlakem z vojny ze Slovenska na opušťák a myslí na ženu a právě narozeného syna, hlava mu padá únavou. Jistě tím vlakem ze Slovenska jel, ale jaké byly jeho myšlenky? Jeho tátovi by se ale tato kapitola, myslím, líbila. Honza říkal, že musí psát o tom, co zná. Většina postav měla nějaký reálný základ.

* LN Kniha ukazuje, že vin a nespravedlností je mnoho. Ale nejde v ní o něco podstatnějšího než o spravedlnost?

Jistě ano… Honza věřil v Hospodina.

* LN O své víře mluvil otevřeně, i o pochybnostech. Vyšel z českobratrské tradice a často narážel na zdi mezi křesťanskými církvemi i mezi věřícími a nevěřícími. Jaký vztah měl k náboženským obřadům?

Dokázal prožít i katolický nebo jiný obřad. Kdysi jsme chodili na „pravoslavné“ do kostela svatého Václava v Ostravě, líbily se mu obřady, které jsme zažili na řeckém venkově. Vlastně všechny náboženské obřady, i když měl rád především ty evangelické. Asi proto taky právě u evangelíků nesnášel špatná kázání a byl k nim kritický.

* LN V knize je postava bohabojného a čestného muže Petra Wolfa, tak spravedlivého, že jsou z toho všichni nešťastní, i on sám. Právě tato postava působí hodně skutečně.

Předobrazem Petra Wolfa je žena, kterou znal ze sboru. Pamatuju si, jak jsem jednou o Honzu měla strach. Přijel z Brna, volal, že je na cestě domů z nádraží, ale pak se několik hodin neobjevil, nebral telefon. Měla jsem obavy, že ho někde srazilo auto, tramvaj nebo nějaký vrah, už jsem přemýšlela, že začnu obvolávat nemocnice, protože to bylo divné. Pak povídal, jak potkal tu starou paní na zastávce tramvaje u Elektry, jak do něho hučela o vině jeho i vině jeho otce, mluvila o tom, co je „od ďábla“. Předtím psala dlouhé dopisy. Myslím, že tam, v tom rozhovoru u Elektry, byl základ pro knihu Zeptej se táty. Když mluvili asi hodinu nebo dvě, vytáhla prý z tašky svačinu, chleba se sýrem. Dali si a mluvili dál. Bydlí tam kamarádka, malířka Katarína Szanyiová. Ta to viděla z okna svého bytu. Říkala mi, že viděla Honzu bavit se hodiny s nějakou divnou paní. Tak ji to zaujalo, že je z okna vyfotila. Škoda že tu fotku nenašla.

* LN Ten sýr připomíná jiný obraz z knihy, kdy se rodina sejde v nemocnici, svačí veku s taveným sýrem a mlčí: „Tak jsme tam kolem jeho postele jedli ty malé kousky veky se sýrem... Bylo to naše poslední společné jídlo a bylo nám spolu dobře.“

Ano, byl to zase sýr, tavený. Taková jejich Večeře Páně.

***

Pro knihu hlasovali Edgar de Bruin, Tomáš Bursík, Pavel Dominik, Jiří Ellinger, Petr Fischer, Jiří Grygar, Jonáš Hájek, Jiří Honzík, Ondřej Horák, Jaroslava Janáčková, Vít Janota, Milan Jungmann, Václav Kahuda, Vladimír Karfík, Blanka Kostřicová, Pavel Kotrla, Milan Macháček, Alena Morávková, Tomáš Němeček, Petr Pazdera Payne, Ivana Pecháčková, Jan Trefulka, Marie Vaculíková, Milan Uhde, Jan H. Vitvar, Eliška Vlasáková, Tomáš Weiss, Miroslav Zelinský a Jakub Železný. Mimo hlasování ji uvedl Martin Stöhr.

Autor:

Půst, občas večeře, čtyři kávy denně. Jak jíst podle výživového poradce Havlíčka

Premium Strava ovlivňuje nejen naši váhu či kondici, ale i náladu a zdravotní stav. Ostatně až dvě třetiny všech nemocí mají...

Vláda má 20 korun z každého litru benzinu, říká šéf sítě levných čerpacích stanic

Premium Nikoho nenechají na pochybách, že tohle je nízkonákladová firma, kde se nehýří. Okázalost tu nemá místo. Spolumajitel...

Všechno vymyslela Škrlová. Je to hlava manipulace, říká režisér Síbrt

Premium Před patnácti lety Česko šokovala kuřimská kauza. Týrání malých chlapců nejbližšími příbuznými i podivná role „Aničky“....

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!