Do vyjednávání zapojilo Česko i Evropskou komisi, její předseda José Barroso má na toto téma jednat s Kanaďany na probíhajícím summitu G8 v italské Aquile.
Výsledky diplomatických jednání mezi Prahou a Ottawou však nevidí šéf české diplomacie Jan Kohout optimisticky. Kanada podle něj svým současným chováním naznačuje, že k zavedení víz nakonec přistoupí.
Kanadské velvyslanectví v Praze totiž právě nyní oznámilo, že Kanada loni a za první čtyři měsíce letošního roku udělila azyl 132 českým žadatelům. Rada pro přistěhovalectví a uprchlíky za tu dobu stihla projednat a uzavřít 334 českých žádostí, z toho většinu zamítla. Úřady ovšem zatím projednaly jen zlomek z celkem 2581 českých žádostí. Čeští občané letos v prvním pololetí podali v Kanadě druhý nejvyšší počet žádostí o azyl.
Čeští diplomaté svým partnerům v Kanadě vysvětlují, že zavedení víz by bylo chybou. Kohout už dříve uvedl, že Kanaďanům také nabídli uzavření vzájemné dohody o uznání bezpečné země původu. To by udělení azylu Čechovi v Kanadě znemožnilo. Podle Kohouta reaguje Kanada příliš ostře, Praha hledá řešení, které by nepostihovalo české občany plošně. Ve hře je podle Kohouta například zavedení kontrol na letištích a řada dalších měkčích opatření, než zrušení bezvízového styku. Kontroly na letištích se osvědčily začátkem tohoto století, kdy vesměs Romové žádali hromadně o azyl v Británii. Tehdy ještě Česko nebylo členem EU a také Londýn, stejně jako nyní Ottawa, hrozil kvůli žadatelům zavedením víz.
Už dříve Kohout řekl, že pokud opravdu víza budou, Češi nebudou váhat požádat o pomoc EU a volat po odvetném vízovém opatření vůči Kanadě v rámci celé EU. Praha sama by reagovala zřejmě zavedením víz pro diplomaty a držitele služebních pasů.
Do Kanady jezdí z Česka vesměs Romové, kteří si stěžují na diskriminaci. Jiné informace ovšem hovoří o tom, že odjezdy českých občanů jsou organizované, někteří lidé si z nich udělali podnikání a žadatelé zneužívají tamní systém.
Kohout chce o informacích, podle kterých se romská emigrace stala předmětem obchodu, v nejbližších dnech hovořit s ministrem vnitra Martinem Pecinou a ministrem pro lidská práva Michaelem Kocábem.
Že migraci českých Romů do Kanady za azylem provází klientský systém, na kterém mají "profesní a finanční zájem" bývalí občané České a Slovenské republiky, tvrdí sociolog a bývalý ředitel kanceláře Rady vlády pro záležitosti romské komunity Roman Krištof.
Emigrace Romů je byznys. Byť někdo věří, že pomáhá dobru, říká Krištof pro LN |
Jako "prospektorku" azylové migrace ve státem objednané analýze přímo jmenuje bývalou studentku romistiky na Univerzitě Karlově v Praze Karolínu Bánomovou z Ústí nad Labem, která v Kanadě získala azyl v roce 1997, a Paula St.Claira, vedoucího Romského komunitního centra v Torontu.
Bánomová podle Krištofa dává skrze neformální informační síť zájemcům o azylovou migraci vědět, kdy je vhodná doba k příletu do Kanady a podání žádosti o azyl. Takovouto vhodnost časování určuje podle informací od členů kanadského výboru pro přistěhovalectví a utečence (IRB), u kterých požívá důvěry, napsal Krištof ve odborné zprávě.
Bánomová se už na webu romea.cz proti Krištofovým tvrzením ostře ohradila s tím, že jde o obvinění bez důkazů na základě "vyšinuté teorie". Šéf torontského Romského komunitního centra St.Clair podle Krištofa figuruje jako "nezávislý zdroj informací" pro IRB o postavení Romů v České republice a zároveň romské žadatele o azyl v tomto řízení zastupuje. IRB přitom na zastupování žadatele o azyl přispívá několika tisíci kanadských dolarů.
