Rok 2007 - Fotbalová Slavia utržila v Lize mistrů výprask od anglického Arsenalu
PRAHA Z úst hostujících fanoušků zněl rozjásaný pokřik: „Vyrovnat, vyrovnat!“ Devadesát minut londýnského utrpení fotbalistů Slavie skončil českým příkladem suchého humoru typického spíš pro Angličany. Arsenal-Slavia 7:0.
Výsledek třetího utkání pražského klubu v základní skupině Ligy mistrů se vyšplhal do čela historických tabulek. Zrodil se nejvyšší debakl v historii prestižní klubové soutěže.
Červenobílý expres, který v úvodu sezony poprvé prolétl do elitní fotbalové společnosti, se v říjnu nechal odevzdaně vyučovat od mistrů svého řemesla. „Nejhorší je, že si těžce budujeme kredit na evropské scéně a v jediném zápase ho absolutně shodíme,“ soukal ze sebe tiše kapitán Stanislav Vlček.
O poločase to na Emirates Stadium vypadalo jen na hodně nepovedený zápas. Ale podzimní suverén Premier League se před šedesáti tisíci diváky nechtěl po výměně stran ani s tříbrankovým náskokem v kapse gentlemansky šetřit. Kritická fáze nastala mezi 51. a 58. minutou, kdy Arsenal zdvojnásobil střelecký účet úterního večera.
Rekordní ránu z milosti si mužstvo distingovaného kouče Wengera schovalo až na poslední minutu. Slavia o primát rychle přišla Když se nedaří, dokáže být ostrovní tisk nemilosrdně krutý. V opačném případě ale propuká v nekritický jásot. Den po slávistickém výprasku získal pro euforické oslavy ideální materiál. „Lepší než tohle už to nebývá,“ napsal list The Guardian. „Sedmé nebe,“ rozplýval se deník The Sun.
A jak prožil okamžiky hrůzy trenér Karel Jarolím? „Sledoval jsem čas a přál jsem si, aby byl konec.“
Zapomenout šlo jen těžko, ale poučení na hráčích v sešívaných dresech bylo znát. Už za dva týdny se stejným soupeřem uhráli na Strahově bezbrankovou remízu. Ze třetího místa ve skupině postoupili do jarního osmifinále Poháru UEFA.
Hořká sedmička z Londýna také překvapivě ztratila historickou výjimečnost. Hned v následujícím hracím dni prohrál Besiktas Istanbul na stadionu Liverpoolu osmibrankovým rozdílem.
