Můj ruský přítel Saša mi napsal: „Poprvé od chvíle, kdy jsem si za naše rodinné úspory koupil nové BMW, vybavil ho koženými potahy v barvě slonové kosti a záclonkami se zlatými třásněmi, mi Galja (manželka – pozn. aut.) řekla:,Sašo, to tvoje auto nás teď zachrání před smrtí vypařením.‘ Spíme v něm, na střídačku zapínáme klimatizaci. Manželské povinnosti plním na zadním sedadle po dohodě s Galjou, jen když to spadne pod 27 stupňů. Tvůj Saša.“ Můj přítel Saša není jediný Moskvan, který v posledních týdnech začal spát v autě. Pokud tedy to auto má klimatizaci. Saša je jedním z mých přátel žijících v Rusku. Patnácti z nich jsem napsala: „Jak se máte, co je u vás nového? PP.“ Odepsalo čtrnáct lidí, z toho dvanáct věnovalo celý dopis počasí, vedru a požárům. Dva oznamovali narození v rodině.
Muži v depresi Není důležitější téma pro obyvatele evropské části Ruska. V pondělí se tady opět rtuť teploměru vyšplhala ke čtyřicítce. Moskva je zahalena do hustého dýmu. Problémy, které přinesla příroda, mají i ty nejfatálnější důsledky.
Počet úmrtí v Moskvě třikrát překročil dlouholetý průměr. Včera ale veřejnost uklidnili správci márnic. Zaplněno je zatím jen 1300 míst z 1500. Naprosto vyčerpaní jsou lékaři. Sanitky nemají klimatizaci a je v nich přes 50 stupňů. Primáři zakázali hospitalizovat ty nemocné, kteří mají šanci přežít doma. Nemocnice jsou přecpané ještě víc než márnice. Navíc cestu přehřátou sanitkou pacient nemusí vydržet.
Vyhráno nemá, ani když to dotáhne na nemocniční lůžko. Nad 30 stupňů stoupá teplota i na operačních sálech, takže doktorům je na omdlení, ještě než poprvé říznou skalpelem. Rašelinové požáry hasí kolem Moskvy skoro deset tisíc lidí. „Celá naše rodina někde něco hasí. Já ne. V rádiu říkali, že nejdůležitější je teď se vůbec nehýbat. Ležím. Každý pohyb může být smrtelný,“ Voloďa je válečný kameraman a procestoval snad všechny vřavy na postsovětském prostranství. Chlap jako hora. Teď je v depresi. „Chodí v protiplynové masce,“ napsala mi jeho přítelkyně Nikola. „Měří si každou hodinu pulz. Přestal pít vodku! My jsme se přihlásili, i táta a máma, do dobrovolnických brigád na hašení rašelinišť.“ Voloďa se ale jen řídí radami specialisty, hlavního hygienika Gennadije Oniščenka. Je to ten, který zapříčinil partnerskou krizi Volodi a Nikoli, neboť poradil občanům hýbat se co nejméně.
„Víš co! Je to trest, co na vás bezbožníky seslal Alláh. Za Čečnu i za Dagestán. Prosím tě, můžeš se nenápadně zeptat někoho z čečenské diaspory v Praze, zda nemají kontakt na Movladi? Dluží mi peníze... Jo a pozdravuj Ramzana, jestli ho v Praze uvidíš, a ať sem teď nejezdí, policajtům je šílené vedro, a jak viděj nějakého přičmoudlíka, hned ho seberou. Boiser.“
Boiser je můj starý známý z Čečenska, co se přestěhoval mezi bezbožníky do Moskvy a je mu teď stejně vedro jako hříšným kacířům. „Saša na mne řve, ať teď uklízím. Ten blb Oniščenko totiž plácnul, že je třeba neustále provádět,mokrý úklid‘. Že se jim to prý osvědčilo po výbuchu Černobylu. To mi fakt hnul žlučí. Saša chce, abych myla zdi!!! Před tím uznával jen omývání toho svého nablblého auta. Je fakt, že teď v něm někdy spíme. Včera jsme se pohádali. Doma nám zbyly tři roušky od prasečí chřipky. Jednu jsem si nasadila a ty dvě dala holkám. Saša se strašně urazil a řekl, že jsem stejně sobecká jako ti naši papaláši, co se cpou před kamery na pozadí ohně a ve skutečnosti jim jde jen o ty jejich funkce. Navíc všechno zavinili oni, taky si to teda myslím, protože v zemi je děsnej bordel, a co si neuhasíš sama, na to se ti každej vy... V lékárnách jsou roušky rozebrané, tak dám Sašovi dneska na tlamu mokrou utěrku. Letos fakt do Prahy nepřijedeme, za rok bych přiletěla sama, Galja (manželka Saši – pozn. aut.).“ Není úniku Moskevský dým je skutečně podle odborníků mimořádně škodlivý. Hořením rašelinišť kolem metropole totiž vzniká nejen nepříjemný oxid uhličitý, ale i oxid dusíku, ve vzduchu létají i agresivní saze. Nedá se před nimi schovat nikde. Trochu pomáhají roušky. O víkendu je podnikavci na moskevských stanicích metra prodávali po 50 rublech za kus. Bohatnou i prodejci ventilátorů. Chytré hlavy spočítaly, že zvýšení teploty o jeden stupeň automaticky zvyšuje cenu ventilátoru o 167 rublů.
Taková horka postihla území, kde se rozkládá dnes evropské Rusko, podle meteorologů poprvé za posledních tisíc let. Za komunismu, jak někde začalo hořet, poslali tam vězně gulagů. Pak trestance nahradilo ministerstvo ochrany přírody. Jenže veškeré podobné instituce zrušil za svého panování premiér Putin. V roce 2005 odpovědnost za lesy přehodil na oblasti a soukromníky. V důsledku toho zrezla protipožární technika, z vodních nádrží si oligarchové udělali bazény, které obehnali vysokou zdí. Jejich paláce ale z kosmu vidět není, zato dým nad centrální částí velmoci prý už ano.
***
Chytré hlavy spočítaly, že zvýšení teploty o jeden stupeň automaticky zvyšuje cenu ventilátoru o 167 rublů
O autorovi| PETRA PROCHÁZKOVÁ, spolupracovnice LN
