Jeho text včera podepsal prezident Václav Klaus. „Znamená to pro nás pravomoci, ale i odpovědnost. Dostaneme se také na novou úroveň ve vztahu k provozovatelům lyžařských areálů, kde se v zimě shromažďuje velké množství lidí a kde je nutné dodržovat bezpečnostní pravidla,“ řekl LN zástupce náčelníka republikové Horské služby Adolf Klepš.
Na úpravu, která se stala součástí předpisu o podnikání v cestovním ruchu, čekali záchranáři od roku 1935, kdy vznikla první jednotná organizace Horské služby v Krkonoších. Například jejich slovenští kolegové jsou ještě dál: vstupují do služebního poměru a zákon jim usnadňuje i vybírání nákladů za zásahy v terénu. „To je věc, o níž se u nás teprve jedná,“ poznamenal Klepš.
Jen letos v zimě měli záchranáři na 6600 zásahů Horskou službu z větší části platí ministerstvo pro místní rozvoj. Její členové ale dosud podnikají záchranářské práce na vlastní nebezpečí, nemohou vydávat zákazy, pouze doporučení. Doplněný zákon stanoví, že Horská služba organizuje a uskutečňuje záchranné práce v horském terénu, vyhledává lidi v tísni a poskytuje jim první pomoc. A na základě smlouvy bude moci poskytovat své služby i v lyžařských areálech.
Horská služba nyní v Česku působí v Krkonoších, Beskydech, Jeseníkách, Jizerských, Krušných a Orlických horách a na Šumavě. Kromě stovky profesionálů jí pomáhá také přibližně čtyřnásobek dobrovolníků. Během uplynulé zimy zasahovali v bezmála 6600 případech, další mají i v letní sezoně.
