Nová rubrika o současné architektuře
Autoři: Marek Chalupa, Štěpán Chalupa, Tomáš Havlíček, Martin Rusina; Realizace: 2007
Otázky pokračují. Je možné kvůli tomu nechat zbourat existující kvalitní dům, a dokonce na tento záměr získat souhlas autora původní stavby? Je možné nevypadat trapně vedle paláců s vysokým řádem v době, kdy je výška jednotlivých pater oproti devatenáctému století maximálně dvoutřetinová? Zvláště pak v době, kdy jsou „mezanin“ a „piano nobile“ neznámé pojmy? Je možné propojit výsostně privátní instituci - v tomto případě hotel - s oživením veřejného prostoru, který se nachází v jeho těsné blízkosti? Hotel Metropol, navržený architektonickým ateliérem bratří Chalupů (Marka a Štěpána), dokázal, že na všechny tyto otázky je možné odpovědět kladně.
Rekonstrukce Několik architektů odmítlo (nebo nedokázalo) splnit požadavky investora. Nepovažovali za reálné vtěsnat 64 pokojů ve čtyřhvězdičkovém standardu do předem daného prostoru. Bratři Chalupové to za reálné považovali, ovšem za předpokladu, že se původní objekt, investorem zakoupený a určený k rekonstrukci, odstraní a nahradí novostavbou. Ten po počátečním šoku nakonec souhlasil. Projekt novostavby k překvapení autorů posvětil i vynikající architekt původního objektu - šlo o centrálu Sportturistu - Jiří Siegel. S lakonickým odůvodněním, že kdyby měl před čtyřiceti lety k dispozici stejné technické možnosti, postupoval by obdobně.
Parter Výjimečným způsobem se architektům hotelu Metropol podařilo spojit „soukromé“ a „veřejné“. Jen málokterá z novostaveb v pražském historickém jádru nabízí tak živý parter. Tento otevřený prostor bez jediného sloupu - patra jsou totiž nesena mohutnými ocelovými vazníky, uloženými jako most nad volným přízemím do zachovaných betonových štítů původního objektu - obsahuje veřejnosti přístupné prostory restaurace (v zadní části) a kavárny (v přední). Od sebe jsou neformálně odděleny volně stojícím schodištěm. Veškeré technické zázemí se pak nachází v podzemí, ve dvojím suterénu. Nejstarší architektonický trik říká, že pokud chcete návštěvníky vtáhnout do hloubky dispozice, nejefektivnější prostředek představuje světlo. Architekti hotelu zde využili jak světlo přirozené (velkoryse prosklený strop do atria dvora), tak umělé (shluk kulovitých svítidel).
Nejpozoruhodnějším prvkem parteru je ovšem fasáda. Je možné ji kompletně vysunout vzhůru (včetně vstupních posuvných dveří) a expandovat s provozem kavárny na přilehlý chodník Národní třídy. Nebo chcete-li tento efekt popsat obráceně, zatáhnout veřejný prostor a život hluboko do interiéru stavby. A v letních měsících se tak skutečně pravidelně děje.
Efektivita Ve vyšších patrech budovy jsme svědky boje o centimetry: jednoramenné schodiště bez podesty (zabírající tím pádem menší půdorysnou plochu, než by obnášelo klasické dvouramenné schodiště), minimalizovaná malorozponová nosná ocelová konstrukce (která se kvůli dodatečnému akustickému útlumu musela vysypávat pískem) a z toho odvozená minimální šířka dělících příček, skromné úklidové zázemí na každém patře.
Všechny tyto „úspory“ nakonec umožnily umístit osm samostatných pokojů na jedno patro. Čtyři s výhledem na rušnou Národní třídu a čtyři orientované do klidného dvora. Slavný americký architekt Paul Nakazawa po návštěvě hotelu poznamenal: „Autoři použili každý známý trik - a několik méně známých - k ušetření místa a splnění stavebního programu.“ Střešní terasa Na střešní terase vás překvapí především jedinečný výhled o třech stech šedesáti stupních. Kombinuje v sobě zážitek ze vzdáleného horizontu (např. panoráma Pražského hradu) s pozoruhodnými solitéry v těsné blízkosti (bývalý obchodní dům Máj od architektů Miroslava Masáka, Martina Rajniše a Johna Eislera nebo Národní divadlo). Kombinace blízkých a vzdálených dominant je v tomto případě velmi působivá.
Pokoje Pokoje jsou řešeny utilitárně v elegantní bílo-rudé kombinaci a těží především ze svých výrazných výhledů. Jejich velikost je skutečně minimalizována.
Obsahují maximum lesklých povrchů. Tato zdánlivá chyba byla autory pečlivě promyšlena. Hned totiž vidíte, zda je pokoj perfektně uklizený, či nikoliv. Nápad architektů určitě zvyšuje nároky na úklidový personál (a řada zájemců o práci v hotelu si po prohlídce pokojů svůj zájem rozmyslela), ale host si může být okamžitě jistý, že je vše v naprostém pořádku. Stejná strategie byla aplikována u toalet, kde se vyšší úklidové nároky částečně kompenzují faktem, že se žádný zařizovací prvek (umyvadlo, záchodová mísa) nedotýká podlahy.
Fasáda Cituji oficiální autorskou zprávu: „Hotel je kapotován unikátní celoprosklenou technologickou fasádou - karoserií - v profilu plynule elasticky tvarovanou. Fasáda se v závislosti na intenzitě slunečního světla automaticky zastiňuje textilními motorickými markýzami, které se samy zatahují při vysoké rychlosti větru. Okna se uzavírají při dešti či odchodu hosta z pokoje, při jejich otevření je regulováno topení a chlazení.“ Tato jednolitá fasáda rovněž stírá rozdíly mezi jednotlivými podlažími. Dům tak zvenku působí dojmem celistvého objektu, nikoliv devítipodlažní stavby. Citlivé zahnutí a ustoupení posledního patra objekt hotelu dobře včleňuje do okolního kontextu.
Spolupráce Kvalitní architekti se poznají podle spolupracovníků, které si vybírají. V případě hotelu Metropol rozhodně nelze přehlédnout vynikající grafiku (veškeré značení, popisky). Digitální font s opakujícími se slovy na vodorovném pruhu různých barev, který připomíná policejní pásku vyznačující místo činu, je dílem Czech Grand designéra za rok 2009 Petra Babáka a jeho Laboratoře. Konceptuální umělec Tomáš Vaněk je zastoupen nenápadnou světelnou vertikální instalací na fasádě. Schválně jestli ji objevíte.
Příklad Stavba hotelu Metropol představuje normální řešení proluky v centru Prahy. Slovo normální přitom stojí za to zdůraznit. Mělo by se totiž jednat o standard. A ne o naprostou výjimku.
Snad také tento příklad pomůže veřejnosti pochopit, že kvalitní novostavby do centra města jednoznačně patří a že také soukromé investice výsostně privátních institucí mohou přispět k oživení veřejného prostoru.
***
FAKTA
realizace: říjen 2005 - červen
2007
klient: Special Tours Prague,
spol. s r. o.
autoři: Marek Chalupa, Štěpán
Chalupa, Tomáš Havlíček,
Martin Rusina - Chalupa
architekti / d u m architekti
www.chaa.cz
spolupráce: Jakub Hendrych,
Milan Jirovec, Michal Rosický,
Ondřej Rys, Lenka Slívová,
Tomáš Straka, Mahulena
Svobodová, Daniel Tvrdík,
Kamila Venclíková
grafika: Petr Babák -
Laboratoř
dodavatel: Průmstav, a. s.
zastavěná plocha: 253 m2,
obestavěný prostor: 7330 m3
Je možné postavit v nejužším historickém jádru Prahy kvalitní současnou novostavbu, vyhovět protichůdným přáním památkářů, často předimenzovaným nárokům investorů a zároveň nepopudit laickou veřejnost?
O autorovi| ADAM GEBRIAN, Architekt, kritik, teoretik a propagátor architektury
