Kousky dřeva v houslařově dílně se zpočátku neliší od těch, které končí v krbu.
Proměněny v housle je však čeká dlouhý život. Brněnský houslař Jan Hus Bursík, jeden z mistrů svého oboru, tvrdí, že nové nástroje jsou otiskem současnosti pro budoucí hráče.
* LN Máte ještě schované svoje první housle?
To má asi každý houslař. Svůj první nástroj jsem udělal ještě v učení. Od té doby jsem jich postavil o něco více než sto. Kromě toho také restaurujeme v naší dílně staré nástroje, opravujeme. To hlavně když je náledí nebo když to některý z muzikantů přežene při oslavě.
* LN Jak se vlastně lze k tomuto řemeslu dostat?
Otec se strýcem byli nejen muzikanti, ale i řezbáři a přivedli mne k práci se dřevem. K houslím jsem lnul, hrát jsem začal, když mi bylo asi sedm, ale protože to nebylo na žádné špičkové úrovni, šel jsem se vyučit houslařině.
* LN Vždyť jste vystudoval i konzervatoř...
Asi deset let jsem pak taky hrál v Brněnském rozhlasovém orchestru. Ale jedním z důvodů, proč jsem vůbec hrál, bylo také to, že jsem chtěl poznat, jak nástroj cítí profesionálové, a porozumět jejich jazyku. Co například chtějí, když si stěžují, že ten tón je málo kulatý.
* LN Cítíte se tedy víc houslařem, nebo houslistou?
Celý život jsem byl houslařem, ale je pravda, že povolání profesionálního houslisty mi pomohlo hlouběji proniknout do tajů řemesla. Na housle taky musíte denně nejlépe osm hodit cvičit, na což mi při práci se dřevem ani nezbývá čas.
* LN Jak se z houslaře stane mistrovský houslař?
Chce to trpělivost a dobré oči. Musíte se pořádně dívat, hlavně na staré nástroje, tam najdete všechno. Houslařina je řemeslo staré více než čtyři stovky let a pořád to děláme stejně jako ti první. Housle jsou totiž dokonalý nástroj, jehož podoba se za několik staletí téměř nezměnila. Dodnes se například lepí výhradně kostním klihem, takže každý nástroj jde znovu rozebrat a spravit. Kdyby byly slepeny dvousložkovým lepidlem, tak se zničí.
* LN Takže by neměl být problém udělat znovu třeba stradivárky?
Tak se to říct nedá, i když dnes se už ví, jak ti největší mistři svoje nástroje stavěli, kde je Stradivari napíchl kružítkem... Víme detaily, které mohou vypadat až komicky, ale právě ty jsou u těch nástrojů to nejdůležitější. Ale mnohé neznáme nebo nemůžeme nahradit ani dnes. Tehdy se nástroje i jinak skladovaly, byly možná i jiné druhy dřeva, laky připravovali houslařům lékárníci.
* LN Platí, že čím starší, tím jsou housle lepší?
Platí to pro špičkové nástroje postavené největšími mistry. Zřejmě se na nich projevuje to, že prošly rukama několika skvělých muzikantů i houslařů. Čím lepší hráč, tím lépe intonuje, dřevo to přebírá a zvuk houslí získává na barevnosti. Ten starý nástroj má pak takovou barevnost, že každý houslista by chtěl ten nejstarší.
* LN Proč se tedy vůbec staví nové housle?
Dnes možná spousta houslí hraje lépe než stradivárky, ale ve srovnání s nimi se jejich historie bude teprve psát. Přesto častokrát naše nástroje těm starým úspěšně konkurují. Houslařské řemeslo se předává z generace na generaci a je důležité ho udržovat a stavět nové nástroje, které jsou otiskem současnosti pro budoucí hráče. U houslí je důležité, aby se na ně stále hrálo. Proto je dobře, že cenné nástroje si pořizují třeba banky a jiné instituce, které je zapůjčují houslistům.
* LN Pracujete na objednávku pro konkrétního hráče? Nebo hledáte zájemce pro hotový nástroj?
Někdo si nechá postavit, někdo si vybere. Jako houslista vím, že moje nástroje potřebují nějakou dobu, aby se usadily. Takže postavím nástroj a nechám ho zrát. A on si pak už sám „najde“ svého obdivovatele. Ne nadarmo se říká, že se nástroje staví jako chrámy. Houslaři staví chrámy pro zvuk. Když přijde zájemce, dám mu vybrat ze dvou tří nástrojů, a když ho některý osloví, už ho ani nechce pustit.
* LN Co je při stavbě houslí nejkrásnější okamžik?
Po celou dobu, kdy stavíte nástroj, jste zvědaví, jak to bude hrát. Těsně před dokončením už byste raději ani nelakoval a rovnou natáhl struny, někdy dokonce do ještě měkkého laku zaboříte kobylku. Prostě se nemůžete dočkat.
* LN O víkendu slavíte šedesáté narozeniny. Máte nějaký houslařský sen?
Můj sen se mi asi splnil mými dětmi. Mám dva syny a dceru a všichni jsou houslaři. A mít děti, které v této práci pokračují, a navíc dobře, to je úžasný pocit. Houslařina je krásná v tom, že svou prací povýšíme dřevo, pro někoho dobré možná jen na topení, tak, že tady bude další stovky let. Takže jsem vlastně nesmrtelný... I když přiznávám, že když jsem byl mladší, bylo to lepší.
***
Kdo je Jan Hus Bursík Na nástroje Jana Husa Bursíka hraje například Iva Bittová, Jiří Pavlica či Pavel Wallinger a další. Houslař netypického jména se narodil 29. 3. 1949 v Benešově u Prahy, žije a pracuje v Brně. Houslařem se vyučil v Lubech u Chebu, housle vystudoval na pražské konzervatoři. Od roku 1986 je členem Kruhu umělců houslařů. Uspěl v mezinárodních soutěžích houslařů.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
