Hákový kříž a torzo říšské orlice se po letech sporů znovu staly součástí prohlídkové trasy na hradě Špilberku. Muzeum města Brna bez jakýchkoli okázalostí zpřístupňuje někdejší německou svatyni v bývalé barokní kapli - jeden z nejdiskutovanějších prostorů brněnské dominanty.
„Chceme v ní ukázat kontrast znesvěceného církevního prostoru s uměním, které už v předstihu nacismus kritizovalo,“ řekl LN ředitel muzea Pavel Ciprian.
Kapli otevřeli vzdor tomu, že někteří politici dlouho hledali způsob, jak nacistické symboly z hradu odstranit. Dnešní ministr Milan Šimonovský ještě během svého působení na radnici chtěl kapli vrátit barokní podobu.
Ke změně názoru ho nepřiměl ani postoj ministerstva kultury - podvolil se ale rozhodnutí městské rady, která před devíti lety rozhodla nacistický prostor zachovat jako memento doby. „Ta zmrzačená kaple patří k dějinám Špilberku. Z původní kaple se ostatně nic nezachovalo,“ poznamenala historička Milena Flodrová.
„V dějinách Špilberku mají ty prostory důležitou, byť pochmurnou roli,“ dodává i kunsthistorička Marcela Macharáčková. Nacisté, kteří z kaple udělali svou svatyni, hodlali původně na její stěny zapisovat jméno každého mrtvého z druhé světové války.
Záměr se jim ale nepodařil - po válce tak v místnosti zbyla kamenná krychle s hákovým křížem a ve stěně obrovská říšská orlice, kterou lidé v euforii částečně otloukli. Když hrad v 60. letech navštívil zakladatel techniky fotomontáže John Heartfield, věnoval mu osmnáct svých výtvorů.
Těmi upozorňoval na nebezpečí nacismu. „Až na dva vznikly ještě před druhou světovou válkou. O to mrazivější to poselství je,“ poznamenala Macharáčková.
Umělec byl nacistům trnem v oku
Herdfieldovy fotomontáže, jejichž cenu si nyní nikdo netroufá odhadnout, visely na Špilberku až do zahájení jeho rekonstrukce v roce 1984. Včerejškem se do kaple vrátily a zítra se výstava otevře veřejnosti.
Že by se kaple stala místem, kam chodí příznivci nacismu, se odborníci nebojí - výstava působí podobně jako například koncentrační tábory.
Na rozdíl od dřívějška v kapli už nebudou vystaveny například šibenice z nacistického střediska v Kounicových kolejích. „Místnost v této podobě působí silnějším dojmem,“ dodal ředitel Ciprian.
Podle něj byla kaple posledním dosud nepřístupným prostorem opravené části hradu. Další expoziční prostory musejí počkat na opravu jižního křídla a vybudování nových depozitářů v jihozápadním bastionu.
Tvorba Johna Heartfielda (1891 - 1968), světoznámého výtvarníka německého původu, mířila mj. na režim Adolfa Hitlera. V roce 1933 tak musel emigrovat. Německo protestovalo už tehdy proti výstavám s jeho díly.
