BRNO Vyřešíme to jako v Budapešti. Tam lidi na hrad vozí krátká pozemní lanovka, proč by to nemohlo být i v Brně na Špilberku. Idea, kterou urbanisté a politici rozehráli před rokem, se dostává do slepé uličky. A hůře pohybliví lidé se k hradu dostanou tak maximálně minibusem.
Architekt Zdeněk Müller navrhl pozemní lanovku tak, aby měla dolní stanici naproti hotelu International. „Je to ideální pro pěší turisty přicházející z centra,“ zdůvodnil. Zatímco horní stanice je vždy pod hradbami Špilberku, s dolní začali urbanisté „šibovat“. Nejdříve k Obilnímu trhu, kde viděli i možnost pořídit parkoviště, teď do rohu Údolní ulice vedle cihlové tělocvičny známé jako Turnhalle.
Podle primátora Brna Romana Onderky projekt lanovky ale ještě není odsouzen k zániku. „Nyní zkoumáme, z jakého místa vést dráhu, aniž bychom museli měnit územní plán, jako by tomu bylo při variantě stanoviště proti Internationalu nebo z Obilního trhu,“ uvedl Onderka. Trasa lanovky začínající za Turnhalle a přímo vyvedená na hrad se zatím zdá z tohoto pohledu v pořádku. „Teď jen musíme udělat průzkumy, kolik by to stálo i jaké zásahy do zeleně by to přineslo,“ dodal Onderka. Průzkumy by mohly začít po prázdninách a rozhodnutí, zda vůbec lanovka bude, by mohlo padnout do konce roku.
Radní se musejí do té doby rozhodnout, zda vyhlásí nabídkové řízení pro soukromníky, kteří by lanovku mohli provozovat.
Umístění u tělocvičny má výhodu i nevýhodu současně: v její blízkosti na Komenského náměstí je zastávka zájezdových autobusů a po dokončení oprav tam má být i konečná historické tramvajové linky jezdící přes centrum města. Pro pěší už může být lanovka daleko.
Podle plánů by první brněnská a vůbec první pozemní „kolejová“ lanovka na Moravě byla zhruba poloviční než ta, která vede na pražský Petřín – ale zase o něco delší než její kolegyně v Budapešti. Jezdily by po ní jeden nebo dva vagonky. Cestu by zdolaly asi za 90 sekund. Odhady mluví o ceně stavby asi 80 milionů korun. Trasa by po většině úseku kopírovala terén, cesty by protínala pomocí mostů. Usnadnila by výstup nejen turistům, ale i návštěvníkům večerních kulturních akcí na hradě.
Spojení hradu a podhradí tak, aby nebylo nutné šlapat do kopce, posuzují na radnici už dlouho. Pokus o provozování turistického silničního vláčku selhal. Odvážní architekti navrhují například využít podzemní chodbu, která vznikla v 70. letech pod Špilberkem při průzkumu trasy zamýšleného tramvajového tunelu. Je dlouhá asi půl kilometru a míjí hradní studnu, jíž by nahoru mohl vést výtah. Müller jako alternativu navrhuje vést výtah z chodeb krytů pod Špilberkem s vchodem z Husovy. A městští urbanisté zase doporučovali jezdící schody z Obilního trhu. „Bombastické projekty se v hospodářské krizi nenosí,“ poznamenal Onderka.
***
Lanovka zůstává jen na papíře
* První brněnská lanovka měla jezdit z plochy vedle obchodního soudu (naproti hotelu International) pod hradby Špilberku u vchodu do kasemat. Stála by asi 80 milionů korun, radní zvažovali žádost o evropské dotace. Iniciátorem myšlenky byl bývalý primátor Richard Svoboda.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
