S novým zákoníkem práce totiž skončila výjimka, která v sezoně umožňovala průvodcům a dalším sezonním zaměstnancům hradů a zámků pracovat čtyřicet hodin v týdnu. Nyní mohou brigádníci pracovat maximálně poloviční dobu.
„Je to pro nás velký problém. Můžeme ztratit kvalitní průvodce, kteří nebudou ochotni za polovinu sumy pracovat – a na druhé straně se budeme muset starat o mnohem více lidí,“ uvedl kastelán brněnského hradu Veveří Petr Fedor. Ten je současně předsedou sdružení Památky 2000, ve kterém je většina tuzemských kastelánů.
Ministr kultury Václav Jehlička kastelánům při slavnostním zahájení sezóny v Telči slíbil, že zkusí vše probrat s kolegy z ministerstva práce a sociálních věcí, které by mohlo pomoci při obnovení výjimky. Ta dříve pro kulturní instituce platila.
Na další rozměr problému poukázal generální ředitel Národního památkového ústavu Pavel Jerie: „Stěžují si i studentské organizace, protože problém se týká i zaměstnávání studentů jako takových.“ Na památkách je podle něj ale situace komplikovanější než například v obchodech, které také studenty brigádně zaměstnávají.
Například na Karlštejně pracuje v sezoně šedesát průvodců a jejich počet by se kvůli zákonným omezením musel letos zdvojnásobit. Se vším zázemím, na něž v historických budovách není dostatek prostoru. „Opravdu není možné tady točit 120 pracovníků na pomoc. Hledáme proto společně s právníky metodu řešení i za stávající podoby zákona,“ řekl Tomáš Řehoř z karlštejnské hradní správy. „Nemůžeme si dovolit ztratit kvalitní lidi, kteří mají svoje zkušenosti,“ míní.
V tuzemsku přitom fungují podle databáze památkového ústavu dvě stovky veřejně přístupných památkových objektů. Nejde jen o hrady a zámky, ale také o kláštery, kostely, zahrady či například skanzeny a důl Michal v Ostravě. Část spravuje památkový ústav, další jiné státní a krajské instituce.
Určitým řešením problému by podle šéfa památkářů Jerieho bylo brát průvodce do řádného pracovního poměru na dobu určitou, kde bariéry neplatí. I takové řešení ale brzdí zákonné bariéry. „Taková změna znamená přinejmenším úpravy statutu naší organizace. Bez něj bychom porušovali stanovené maximální počty pracovníků, které máme jako státní instituce pevně dané,“ poznamenal Jerie.
Vstupné by se zvýšit nemělo
V dubnu ještě problémy s průvodci mnoho objektů nepocítí. Většina jich totiž bude mít zatím otevřeno pouze o víkendech. Někde se však s novou situací už museli vyrovnat. „Uspořádali jsme jarní výstavu, která bude otevřená denně až do Velikonoc. A tak jsme na rozdíl od dalších kolegů už ty smlouvy museli uzavřít. Dvakrát tolik průvodců, dvakrát tolik papírování, dvakrát tolik školení,“ popsala kastelánka zámku v Lysicích na Blanensku Martina Medková-Rudolfová.
Například v Českém Krumlově se již na nové podmínky připravují. Zatímco loni podle manažera krumlovského zámku Milana Antoše provádělo návštěvníky zámeckým areálem v hlavní sezoně dvanáct až třináct najatých průvodců a průvodkyň, letos jich bude muset správa přijmout dvojnásobek. „To samozřejmě znamená i zvýšené náklady na průvodcovskou službu,“ uvedl Antoš.
Státní hrad a zámek v Českém Krumlově je přitom po Pražském hradu druhou nejnavštěvovanější památkou v republice, v létě ho každý den navštíví v průměru 2500 návštěvníků. Na výši vstupného by se však dvojnásobný počet průvodců podle oslovených pracovníků kultury bezprostředně projevit neměl.
