Bitva, již vedl Naprejenko s českými úřady o udělení azylu, trvala dlouhých třináct let. Dopadla pro něj neslavně: v ruzyňské věznici nyní čeká na letadlo do Minsku.
Do Česka Naprejenka vyhnal běloruský prezident Alexandr Lukašenko. Před lety se zúčastnil demonstrace, kde rozdával a vylepoval plakáty s protirežimní rétorikou. Vše pak musel vysvětlovat policii a celý měsíc strávil ve vazbě. „Byl opakovaně bit, mučen, a navíc mu bylo vyhrožováno zmizením,“ tvrdí Naprejenkův advokát Jiří Špelda v textu žaloby, jíž Bělorus napadl ortel imigračních úředníků.
Kolotoč žádostí O azyl žádal muž celkem třikrát. Poprvé mu ministerstvo, které o udělení mezinárodní ochrany rozhoduje, žádost zamítlo s odůvodněním, že občanská angažovanost mladého Bělorusa byla příliš banální na to, aby mohl dostat status azylanta. „Jeho jednání v Bělorusku podle ministerstva nebylo vyjadřováním politických názorů,“ líčí obhájce důvody zamítnutí.
Případ se přesunul do soudní síně. Muž totiž verdikt úředníků napadl žalobou. A uspěl. Soud nařídil, aby úředníci azylové řízení znovu otevřeli. Jenže tehdy se Naprejenko dopustil fatální chyby. Nepobýval na adrese, kterou soudu uvedl jako kontaktní, a nepřevzal si proto předvolání do soudní síně. Soudce tak řízení zastavil a úředníci rozhodování o azylu neobnovili.
A přišly další Jobovy rány. Cizinec totiž neuspěl ani s dalšími dvěma žádostmi – tentokrát kvůli formálním nedostatkům. Svůj postup nechtějí úředníci komentovat. „S ohledem na ochranu osobních údajů ministerstvo nemůže sdělovat informace o azylovém řízení,“ uvedla Hana Malá z tiskového odboru ministerstva vnitra.
Jakmile ale Naprejenko pozbyl status žadatele o azyl, stal se z něj „ilegál“. A než si stihl dát do pořádku doklady, zkontrolovali jej policisté a vyhostili jej. Zemi ale Naprejenko neopustil, a tak za nelegální pobyt a maření úředního rozhodnutí nakonec skončil za mřížemi. „Můj klient má informaci od své rodiny, že se na něj policie stále ptá, je pochopitelné, že se bojí vrátit,“ říká Naprejenkův advokát. Ze strachu před návratem se Bělorus dokonce pokusil o sebevraždu.
Ochránci lidských práv zasahují Muž nyní počtvrté zažádal o azyl. Anejen to. Jeho právní zástupce poslal dopis ministru vnitra a také prezidentovi. „Snad vyhošťovací proces včas zastaví,“ doufá Špelda.
O případ se navíc začali zajímat i ochránci lidských práv. „V případu jsme se angažovali. Stav demokracie v Bělorusku nelze považovat za uspokojivý. Obáváme se, že pokud panu Naprejenkovi nebude poskytnut azyl, může být po návratu do Běloruska vystaven vážnému riziku porušování lidských práv,“ varuje mluvčí Amnesty International Kateřina Šaldová.
Přesto se do Běloruska vyhošťuje často. Jen v loňském roce si o azyl požádalo padesát čtyři občanů Běloruska. S žádostí uspěli pouze dva. Policie vyhostila do domoviny pětatřicet Bělorusů.
BOJOVALI O AZYL * Deset let čelil někdejší šéf Moskevské inovační banky Ilja Staševskij obvinění, že zpronevěřil pět miliard korun. Rok a den za to trpěl v ruských lágrech, dalších čtyřicet dní nesvobody zažil v Česku. Staševskij v Česku nakonec získal azyl a ministerstvo spravedlnosti mu přiznalo čtyřicetitisícové odškodnění. * Izraelka Sheli Kazanská také v Česku zažila horké chvilky. Při návštěvě ji tu zadržela policie. Chtěla ji vydat do Běloruska, odkud před lety prchla, když se dostala do křížku s tamními mafiány. Nakonec vydána nebyla. *O azyl v Česku se uchází i Čečenec Timur Borčašvili. Doma spolupracoval s někdejším čečenským prezidentem Aslanem Maschadovem, a je proto v hledáčku tamní tajné policie. Nyní má status žadatele.
