HVĚZDNÉ MĚSTEČKO První jihokorejská kosmonautka I So-jon včera na tiskové konferenci ve Hvězdném Městečku v Rusku připustila, že měla „opravdu nahnáno“, když si to návratový modul její kosmické lodi zamířil k Zemi prudčeji, než měl, a kabinu začaly olizovat plameny.
Technická porucha způsobila, že se I So-jon po jedenácti dnech na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) vracela na Zemi po mnohem strmější, takzvané balistické dráze, než bývá obvyklé. Korejka a její kolegové, americká astronautka Peggy Whitsonová a ruský kosmonaut Jurij Malenčenko, přistáli v sobotu 420 kilometrů od plánovaného cíle v severním Kazachstánu.
„Během sestupu do atmosféry jsem viděla venku šlehat plameny,“ vylíčila před novináři devětadvacetiletá inženýrka nanotechnologií. „Nejprve mě to opravdu vyděsilo. Bála jsem se, že bychom mohli shořet,“ dodala. Pak si ale povšimla, že vnitřek modulu se ani neohřál. „Koukala jsem po ostatních a viděla, že se tváří normálně. Tak jsem se také snažila tvářit se, že je vše v pořádku,“ podotkla.
Sojuz vydržel i plameny Plameny zřejmě způsobilo tření kosmické lodi při prudkém průletu atmosférou. A „balistický sestup“ taky zavinil, že posádka byla vystavena mnohem většímu přetížení, než bývá při tomto manévru obvyklé. Podle mluvčího kontrolního střediska letu Valerije Lyndina byla posádka během sestupu, trvajícího 3,5 hodiny, vystavena až desetinásobku gravitačních sil působících na Zemi.
Podle americké astronautky bylo sice přistání poněkud prudší, než se plánovalo, nicméně nešlo o nouzový manévr. „Sojuz se ukázal jako velice spolehlivá loď. Samozřejmě jsou zde jisté problémy z posledních několika balistických přistání, ale jsem si jistá, že technici zjistí, kde je problém, a odstraní ho,“ řekla Whitsonová.
Po 185 dnech strávených ve vesmíru vypadala slabě a na tiskové konferenci ji provázel pracovník ruské kosmické agentury. Osmačtyřicetiletá astronauta má od nynějška z Američanů „nalétáno“ vůbec nejvíce. Dohromady strávila ve vesmíru 377 dnů.
Časem se ukáže, co bylo špatně Podle Malenčeka není ještě jasné, co neobvyklé přistání způsobilo. „Posádka nijak do řízení nezasáhla. Časem se ukáže, co bylo špatně,“ poznamenal.
Jde o druhé nepodařené přistání kosmických lodí Sojuz za sebou. I při návratu prvního malajského kosmonauta loni v říjnu se vesmírná loď odchýlila asi o 200 kilometrů ze zamýšleného kurzu při podobném „balistickém“ přistání, zaviněném technickou závadou.
Obdobný problém nastal i v květnu 2003, kdy ruský kosmonaut Nikolaj Budarin a jeho američtí kolegové Kenneth Bowersox a Donald Pettit také zakusili přistání po příkré dráze mimo stanovené místo. Záchranným týmům tehdy kvůli komunikačním problémům trvalo několik hodin, než se jim podařilo kosmickou loď vypátrat.
S jihokorejskou kosmonautkou odstartovali 8. dubna do vesmíru dva ruští kosmonauti, Oleg Kononěnko (43) a Sergej Volkov (34), kteří na ISS vystřídali dosavadní obyvatele, Whitsonovou a Malenčenka. Volkov a Kononěnko mají na ISS strávit dalších šest měsíců.
Jihokorejská vláda za let zaplatila 20 milionů dolarů (318 milionů korun).
