O okupaci V roce 1939 wehrmacht obsadil moji vlast a udělal z ní Protektorát Čechy a Morava. Od toho dne už židovští spoluobčané nesměli vstoupit na chodník a v parku si nesměli sednout na lavičku.
O vyvraždění rodiny Nacisté zlikvidovali celou moji rodinu, jedenáct osob, mojí babičkou počínaje a mojí starší sestrou, kterou poslali do plynu s tehdy sedmiletým malým synkem, konče. Přežila jsem, protože jsem v den okupace nebyla v zemi.
O terorismu Myslím, že aby se něco podobného nemohlo nikdy opakovat, musíme sdílet a projevovat více porozumění pro jinakost obrovských mas obyvatel naší planety.
Proč píšu německy Jsem, a není to žádná novinka, poslední německy píšící autor České republiky. S ohledem na to, že se celá moje rodina stala obětí německého nacionálního socialismu, mi to lidé svého času vyčítali či to přinejmenším brali na vědomí dost neradi. To se nakonec změnilo a dnes mnozí velice dobře rozumí tomu, že udržuji jakousi kontinuitu.
Pražský literární dům Jsem přesvědčená, že musíme udělat ještě víc, abychom si pokud možno co nejlépe rozuměli. Toto přesvědčení mě vedlo k tomu, abych v Praze založila literární dům našich německy píšících autorů. Nemáme totiž jenom Franze Kafku, Werfla, Rilka, Egona Erwina Kische, ale celý Pražský kruh s řadou velice zajímavých autorů, kteří bohužel upadli v zapomnění. Nová hrozba Věřím, že hrůzy fašismu i s nepředstavitelným masovým vražděním, jakým byl holokaust, jsme překonali. Teď jde o to, bojovat s novou hrozbou, s terorismem. To musíme a můžeme činit jedině společně, každý svými prostředky a na základě svých možností.
lidovky.cz Celý projev naleznete na www.lidovky.cz/svet
