Zajímá vás, jak sem přišla totalita? Pohleďte na Venezuelu
Šrouby vedoucí k vládě jedné strany se často utahují zvesela. Nechápete, jak ležérně jsme před šedesáti lety přijímali nástup komunistů? Pohleďte do Venezuely. Ten Hugo Chávez, ten má za ušima – sedí na zásobách ropy i plynu a celému světu ukazuje, jak je to snadné.
Chce být prezidentem na neurčito? Bude. Návrh ústavních změn je jen formalitou, podporuje-li vás 167 poslanců ze 167členného zákonodárného sboru. Jenže to už je jen třešnička na dortu. Asi jako u nás 25. únor 1948. Je zajímavé, že z dějin se nejlépe poučují ti, před nimiž má ona lekce chránit. Když u nás komunisté získali ministerstva vnitra a obrany (tajný člen KSČ generál Svoboda), s národem to nehnulo. Když potom vytáhli Lidové milice a zadrátovali hranice, na pohyb bylo už pozdě.
Podobně ve Venezuele. Když Chávez svými stoupenci ovládl parlament, dusil svobodný tisk, znárodnil spoje a ropné společnosti, nic moc se nedělo. Teď v návrhu ústavy ruší i nezávislost centrální banky a jde do tuhého. Chávez není nějaký bizarní diktátor. Cíleně vytváří protiwashingtonskou alternativu pro třetí svět – Írán, Kuba, Zimbabwe, Bělorusko. Čím hůře, tím lépe, říkal Klement Gottwald o své cestě k moci. To heslo teď může použít Venezuela proti Chávezovi.
Čtěte „Chávez se stává...“ na str. 7
