HUSINEC Až si bude Česko za pět let připomínat šestisté výročí upálení mistra Jana Husa, bude to zřejmě rok plný vědeckých a historických konferencí, politických setkání i velkolepých rautů se zahraniční účastí, za které stát nepochybně utratí miliony korun.
Pokud si ale budou chtít nejrůznější zahraniční delegace prohlédnout dům, ve kterém se mistr Jan v jihočeském Husinci narodil, mohou mít paradoxně smůlu. Husův domek už vůbec na svém místě nemusí stát, případně návštěvníci uvidí jen ruinu. Megalomanský projekt na přeměnu domku v multifunkční a badatelské centrum za 150 milionů korun ve středu padl a město Husinec neví, kde by vzalo peníze alespoň na nutnou základní rekonstrukci. A stejnou potíž má údajně i stát, který Husův domek prohlásil za národní kulturní památku.
„Nechceme, aby jméno naší firmy bylo nadále a nepodloženě skandalizováno. Naše role v Husinci proto končí,“ prohlásil generální ředitel firmy BSK-WEST Group Ladislav Dostál. Firma připravila projekt, který počítal nejen s nutnou stavební rekonstrukcí domku, ale i vybudováním nové expozice, rozsáhlé knihovny a badatelského centra.
I když se záměr líbil na ministerstvu kultury a podpořil ho i kardinál Miloslav Vlk, většině husineckých zastupitelů, historiků i stavebních odborníků se nezdála celková cena přesahující 150 milionů korun.
„ Z mého pohledu se jedná o nechutný tunel spojený s obvyklými technologiemi korupce a zblbování lidí,“ řekl LN třeba projektant Jiří Kašťák, kterého někteří husinečtí zastupitelé požádali, aby projekt zhodnotil. Uváděné náklady na rekonstrukci byly podle něj přemrštěné, stejně jako odměny tvůrců projektu. K podobnému názoru se nakonec přiklonilo i vedení Jihočeského kraje.
Firma SK-CEST Troup se po různých nařčeních z nekalých praktik rozhodla smlouvy s městem o poradenských službách vypovědět.
„My bychom asi na středečním jednání zastupitelstva stejně udělali to samé. Náklady byly nereálné,“ řekl LN starosta Husince Robert Klesneš. Potíž je v tom, že bývá pro obce někdy snazší dostat stomilionovou dotaci než mnohem menší částku. Původní projekt počítal s dotací Integrovaného operačního programu ministerstva kultury, kde je možné získat z evropských fondů příspěvek na národní kulturní památku, ovšem minimálně 100 milionů. Žádosti o méně peněz nemají šanci. „Když bychom ale chtěli požádat třeba o dvacet milionů, což je reálná cena za základní opravu, nesplňujeme zase jiné podmínky,“ stěžuje si starosta. „Město sice památku vlastní, ale s patnáctimilionovým městským rozpočtem na rekonstrukci asi těžko dosáhne,“ uvedl starosta.
Ministerstvo kultury odmítá, že by mohlo nyní přispět z vlastních zdrojů. „Husinec by měl jasně definovat, co s památkou zamýšlí, a podle toho pak požádat o dotaci,“ tvrdí náměstek ministra Jaromír Talíř.
