Říjnová obloha však není jevištěm pouze pro divadlo odehrávající se ve sluneční soustavě. Je v ní také zapsán příběh Persea, syna nejvyššího boha Dia a dcery krále Akrisia, a nádherné Andromedy, dcery etiopského krále Kéfea a jeho ješitné manželky Kasiopeji.
Ti všichni se totiž z vůle bohů po smrti „přenesli“ na nebesa, aby tak navždy zvěstovali dlouhé vyprávění o hrdinech, zbabělcích, zákeřných obludách i báječných vynálezech. Zářivé hvězdy, které zdobí podzimní oblohu, jsou proto navěky vzpomínkou na časy, kdy hvězdy byly ještě bohy, Slunce se plavilo ve zlaté bárce a dění na zemi určovaly měsíční bytosti.
Písmem „nejnápadnějším“ je mezi hvězdy zapsána právě Kasiopeja. Obrazec jejího „W“, který tvoří nejnápadnější stálice tohoto souhvězdí, totiž na podzimním nebi snadno nalezne i náhodný pozorovatel. V souhvězdí Kasiopeji je celá řada výjimečných nebeských objektů. Mezi nimi však vyniká především hvězda gama Cassiopeiae – uprostřed písmene „W“. Zpravidla se „tváří“ jako stálice třetí velikosti, avšak roku 1937 se z ničeho nic zjasnila zhruba pětkrát, na jeden a půl magnitudy. Poté začala opět slábnout, aby se v roce 1941 vrátila na původní jasnost. Od té doby patří mezi mírně proměnné hvězdy. Proto se na ni občas podívejte, třeba opět zazáří.
Gama Cassiopeiae je rychle rotující hvězda, jednu otočku zvládne 150krát rychleji než Slunce. Vlivem odstředivé síly tudíž v rovníkové oblasti ztrácí svoji látku, která způsobuje ony nečekané a zcela nepravidelné změny jasnosti. Na zvláštní objekt se díváme ze vzdálenosti asi šesti set světelných roků.
Povrchová teplota hvězdy dosahuje přibližně 25 000 °C a má zhruba 40tisíckrát větší zářivý výkon než Slunce. Její hmotnost, přibližně 15 hmotností Slunce, ji také předurčuje k explozi supernovy.
Analýzy světla z gama Cassiopeiae také prozradily, že se kolem ní pohybuje druhá hvězda. Její hmotnost je srovnatelná s hmotností našeho Slunce a kolem společného těžiště oběhnou jednou za 204 dní. Obří stálici přitom nejspíš obklopuje prstenec řídkého plynu zahřátého až na několik milionů stupňů Celsia, který při interakci s intenzivním magnetickým polem vytváří silné rentgenové záření.
Gama Cassiopeiae nemá žádné historické pojmenování, pouze od starověkých čínských pozorovatelů získala označení Tsih, tedy bič.
***
Mapka zobrazuje hvězdnou oblohu začátkem října ve 23 hodin, v polovině měsíce ve 22 hodin a koncem října ve 20 hodin. Při pozorování držte mapku nad hlavou tak, aby k zemi směřovala ta světová strana uvedená na okraji, ke které stojíte čelem. Hvězdy zakreslené u okraje mapky uvidíte před sebou, hvězdy poblíž středu máte přímo nad hlavou a hvězdy u protějšího okraje můžete spatřit za sebou. Na obloze se lze orientovat podle nápadných skupin hvězd, které jsou pro přehlednost spojeny čárami. O souhvězdí ale nejde - těmi se v astronomii myslí pevně stanovené části oblohy. V mapce není vyznačen Měsíc, jehož poloha se každý den mění. Vlivem otáčení Země se souhvězdí pohybují rychlostí 15 stupňů za hodinu od východu k západu. Stačí proto mapu pootočit o patřičný počet stupňů (délka a směr pootočení jsou vyznačeny šipkou). Například začátkem října v jednu hodinu pootočíme mapu o 30 stupňů.
O autorovi| JIŘÍ DUŠEK, Autor je astronomem ve Hvězdárně a planetáriu M. Koperníka v Brně
