Za poslední měsíc byl průměrně jeden na jednoho nakaženého, v posledním týdnů už méně než 0,8 kontaktu. Vyplývá to z dat Chytré karantény o trasování.
Blatný požádá vládu o prodloužení nouzového stavu. Chce předejít stavu jako po Vánocích |
Vůbec nejvíc případů, tedy nově pozitivně testovaných a jejich kontaktů dohromady, řešili hygienici ve čtvrtek 4. března. Bylo jich více než 35 tisíc. Pozitivních výsledků testů bylo ten den vykázáno 14 642, den předtím ale 15 238 a v úterý 16 775, což byl čtvrtý nejvyšší počet od začátku epidemie.
V posledním týdnu bylo v pracovní den minimum přes 22 900 případů, kterým se věnovalo mezi 1700 až 1988 lidí zapojených do trasování. Kromě hygieniků, kterých bylo v minulém týdnu maximálně kolem tisícovky, telefonují zejména kontaktům nakažených lidé z profesionálních call center.
První velké vlně epidemie Česko čelilo ve druhé polovině října a na začátku listopadu. Denní počet případů kulminoval na 15 666 pozitivních. Hygienici ale například 2. listopadu dokázali kontaktovat jen 23 procent všech pozitivně testovaných do 24 hodin. Lidé jim hlásili v tom týdnu průměrně 2,26 kontaktu. Druhou vlnu epidemie země řešila na přelomu roku.
Povinné testování bude nově platit i pro firmy od 10 do 49 zaměstnanců, oznámil Havlíček |
V prvním lednovém týdnu testy odhalily 17 768 nově pozitivně testovaných. Počty nových případů, které řešili hygienici, se pohybovaly opět téměř na 25 000 denně. V první polovině ledna lidé hlásili ještě méně kontaktů než v březnu, průměr některých dní byl jen 0,7. V únoru se průměr zase zvyšoval k jedné.
Názory na to, proč jsou počty hlášených kontaktů tak nízké, se různí. Bývalá hlavní hygienička Jarmila Rážová to na začátku ledna spojila s úspěšností opatření. Lidé si stěžují na to, že je hygiena kontaktuje pozdě, když už sedí doma po pozitivním testu, takže žádné další kontakty kromě rodiny nemají.
Podle odborníků ale někteří lidé kontakty hygienikům nehlásí z obavy o ohrožení jejich finanční situace snížením příjmu kvůli karanténě. Sociolog Daniel Prokop na twitteru upozornil, že v průzkumu 14 procent zaměstnanců uvedlo, že je jejich zaměstnavatel vyzval, aby nehlásili kontakty, nechodili se nechat testovat nebo šli do práce s příznaky či po kontaktu s nakaženým.
V karanténě po kontaktu s nakažených či izolaci s covidem-19 dostávají lidé jako náhradu mzdy v pracovní neschopnosti 60 procent průměrného výdělku. Pro některé to tak může být důvod, aby se testu či karanténě vyhýbali. Na začátku února vláda schválila příspěvek navíc až 370 korun za den. Minulý týden změnu zákona podepsal prezident, vztahovat se bude na březen a duben. Platit příspěvek bude zaměstnavatel, odečte si ho ze sociálních odvodů za zaměstnavatele.
