TEL AVIV / PRAHA Archeologie má k politice hodně blízko, zvlášť v Izraeli, který se nejrůznějšími nálezy pokouší dokázat, že svůj stát vybudoval po druhé světové válce na půdě země, která odjakživa patřila Židům. Právě v Izraeli se vědci velmi často pohybují na tenkém ledě. Každý významnější nález se stává předmětem ostrých sporů, které mohou mít leckdy i krvavé následky.
Jigael Jadin, považovaný za největší autoritu izraelské archeologie, se až do své smrti pokoušel dokázat, že se Židé usadili v Izraeli už před více než třemi tisíci lety. Většina historiků tuto tezi odmítá a tvrdí, že se seriózní vědec nemůže opírat o Starý zákon. Přesto se najde dost těch, kteří zasvětí svůj život hledání artefaktů spojených s událostmi zmiňovanými v bibli.
Archeologové se k relikviím stavějí ze zásady podezíravě, přesto dostávají řadu nabídek, aby vykopávkami ověřili to či ono tvrzení z bible. Lidé, kteří se na ně obracejí, obvykle mávají tučnými šeky, ale nezřídka patří k nějakému náboženskému nebo politickému hnutí a jde jim hlavně o to, aby někdo potvrdil, co hlásají.
Archeologové v podstatě potvrzují, že k určitým událostem zmiňovaným v bibli došlo, jen asi jinak, než se traduje. Křesťané se s tím dnes bez větších problémů vyrovnávají, hůř už představitelé některých směrů židovské víry. Řada z nich se bojí, že vezmou za své příběhy Starého zákona. Neexistuje kupříkladu jediný důkaz, který by svědčil o tom, že kdy žil nějaký Abrahám. Ohrožena je pak i kapitola o útěku z egyptského zajetí, od níž se odvíjejí další příběhy, tvořící základ židovské teologie.
V dobových záznamech je sice několik zmínek o nájezdech Egypťanů do Palestiny, ale o hromadném útěku ani slovo, jen o dvou otrocích, kteří utekli z Egypta do Sinaje.
