Plány stran na změnu ústavy jsou jak z učebnice komunistické právní doktríny, říká Jan Kalvoda, právní zástupce Miloše Melčáka.
* LN Jak přijímáte úterní rozhodnutí Ústavního soudu?
- Respektuji každé rozhodnutí Ústavního soudu a toto mám za správné. Zejména politikové by však měli respektovat Ústavní soud bezvýhradně.
* LN Překvapilo vás nějak následné včerejší usnesení, tedy že zákon o zkrácení volebního období bude projednán veřejně 10. září?
- Je to logický postup Ústavního soudu po úterním rozhodnutí. Jak věc chápu, půjde o posouzení ústavní konformity onoho ústavního zákona o zkrácení volebního období s ústavním pořádkem.
* LN Proč má být podle vás ten diskutovaný zákon zrušen?
- Nechci napodobovat dotčené politiky a argumentovat mimo řízení u Ústavního soudu. Vše, co mělo být řečeno, obsahuje ústavní stížnost. Jen dodám, že onen zákon je svými tvůrci založen na předpokladu, že potřebnou většinou lze uzákonit vše, co koho napadne. Ústava je postavena na zcela jiných předpokladech - jsou věci, jež jsou nedotknutelné. A ty byly podle mého názoru dotčeny.
* LN V médiích už proběhla zpráva o možnosti dalších stížností z vaší strany. Z jakého důvodu byste podával stížnost v případě, že by prošel nějaký z mnoha zamýšlených návrhů na změnu ústavy?
- Troufám si říci, že každá kvapná a účelová změna ústavy je špatná. Ty projekty jsou jakoby z učebnice komunistické právní doktríny. Zákon tam byl instrumentem k dosažení momentálních politických cílů, třeba zdařilé pětiletky; zde voleb v termínu, jenž vyhovuje momentálním potřebám politických stran. K ústavě se tak podle mého názoru přistupovat nesmí.
* LN A co byste řekl tomu, kdyby poslanci třikrát za sebou co nejrychleji vyslovovali nedůvěru případné nově jmenované vládě?
- Nezdá se i vám, že jde o karikaturu ústavního postupu, nebo spíš o jeho fingování?
* LN V úterní zprávě Ústavního soudu se praví, že nebyl narušen veřejný zájem, neboť v souvislosti s volbami nebyly vynaloženy žádné veřejné prostředky. Ztotožňujete se s tímto tvrzením? Například prezident republiky to vidí jinak.
- Myslím, že Ústavní soud tuto otázku staví poněkud jinak; veřejný zájem není dotčen, neboť volební období započaté v roce 2006 trvá i po 15. říjnu 2009. Domníváte se, že eventuální státní výdaje představují automaticky vždy veřejný zájem? Pokud jde o názor prezidenta republiky, neznám jej přesně, ale dodám, že výklad pojmu veřejného zájmu je na Ústavním soudu.
* LN Mirek Topolánek uvedl, že onen nový návrh, který má sněmovnou i Senátem bezpečně projít příští týden, rozhodně bude nezpochybnitelný. Trváte přesto na tom, že podáte další ústavní stížnost?
- Budu rád, bude-li nezpochybnitelný. Co o něm však dosud politici uvedli, svědčí o pravém opaku. Ostatně zpochybnitelnosti projektu se obává i KDU-ČSL, jak zaznělo na dnešní (včerejší - pozn. red.) tiskové konferenci.
* LN Předmětem první stížnosti bylo, že poslanci jdou proti duchu ústavy a vymýšlejí si její jednorázové přizpůsobování, jak se jim to hodí. Pokud by nyní prošla ona navrhovaná obecná změna ústavy, nemohla by případná další stížnost ze strany pana Melčáka již působit jako přehnané kverulování?
- Pouze z toho, co se veřejně uvádí, soudím, že součástí této „trvalé“ změny ústavy má být i jednorázové ukončení tohoto období; to je přece pointa tvůrců. Pak to bude změna protiústavní, domnívám se.
