V Praze již takový fond budoucnosti existuje: úředníci zapsali do obchodního rejstříku 29. 12. 1997 novou instituci jménem Česko-německý fond budoucnosti (před 10 lety se poprvé sešla Rada fondu) - a umožnili tak, aby pět dní po Vánocích a letech dlouhého vyjednávání česko-německé vztahy dostaly od politických reprezentací obou zemí krásný dárek. Od té doby je sekretariát Fondu budoucnosti v Praze Troji pravidelně zaplavován žádostmi o podporu českoněmeckých projektů. Jedinou výjimkou byl rok 2002, kdy byl sekretariát zaplaven i rozvodněnou Vltavou.
V českých politických kruzích si fond vydobyl již značné renomé. Někdejší prezident Havel v roce 2003 demonstrativně udělil během své návštěvy Berlína vysoké státní vyznamenání Herbertu Wernerovi, sudetskému Němci a někdejšímu řediteli sekretariátu fondu. Německá státní vyznamenání naopak obdrželi vybraní čeští zástupci.
Za dobu své existence se Fond budoucnosti vyvinul do instituce, která umožňuje probádat i prozkoušet česko-německé soužití až do jeho nejjemnějších detailů. Tím dochází k vzájemnému porozumění v té nejlepší formě: mezi konkrétními lidmi v konkrétním čase a na konkrétních místech.
I v Německu se hovoří o fondu na nejvyšších místech se značným respektem. „Fond je projekt, který se na politické scéně napříč politickými stranami těší mimořádnému významu,“ uvedl pracovník německého ministerstva zahraničních věcí. Jiný vysoce postavený diplomat v Bruselu si dokonce přeje, aby se „činnost fondu více projevovala i na evropské úrovni“.
Autentická spolupráce Fond a spolu s ním i jeho základ, který byl dán Česko-německou deklarací, skutečně vytvořily pro obě země značný rámec pro rozvoj autentické spolupráce. Německo díky fondu našlo způsob, jak dále rozvíjet vztah se svými sousedy, a posílilo tím i důvěryhodnost svého odhodlání sehrávat na mezinárodní scéně partnerskou roli. I pro českou stranu byla deklarace důležitým signálem pro zahraniční partnery na cestě do NATO a EU, kterým dávala země na srozuměnou, že je schopna racionálně řešit své minulostní otázky a konflikty - aniž by došlo k jejich pouhému zametení pod koberec.
Jak už tomu v dějinách často bývá, není ani historie Fondu budoucnosti prosta jistých paradoxů. Fond na jedné straně zdůrazňuje, že je připraven podporovat projekty zaměřené zejména na společnou budoucnost. Většina prostředků doposud nicméně tekla do projektů, jejichž zaměření do budoucnosti nebylo na první pohled zřejmé.
Podpora projektů setkání mládeže se mlčky považuje za jasný příspěvek pro společnou budoucnost, řada pozorovatelů si však může lámat hlavu, co je tak „futuristického“ na spolufinancování projektů na záchranu a renovaci starých českých kostelů. Kdo však o tom pochybuje, ten nechápe základní ideji fondu. Světové dějiny totiž českoněmecké vztahy zrovna nerozmazlovaly. Dnešní fázi proto lze s určitou nadsázkou a narážkou na Karla Čapka nazvat jako „mír s mloky“. Smysl fondu přitom nespočívá v tom tuto fázi jen financovat. Jeho význam musí mít větší přesah: jde o to, investovat prostředky do projektů, při kterých se budou občané obou zemí společně bavit, poznávat a lépe chápat.
A ještě něco. Němci si nakonec za nejoblíbenější slovo zvolili „Habseligkeiten“, což zároveň znamená poklady i krámy. Prý tento obojí význam skvěle postihuje marnost i krásu pozemského pachtění. Ostatně, možná i tak by se dala vystihnout mise společného Fondu budoucnosti.
O autorovi| Wolfgang Jung, redaktor DPA v Moskvě
