* LN Uplynulo deset let od vzniku soukromých vysokých škol v Česku. Škoda Auto Vysoká škola (ŠAVŠ), jejímž jste prorektorem, vznikla roku 2000 jako první firemní VŠ u nás. Co se během dekády v tomto segmentu změnilo?
Soukromé vysoké školy vznikly na základě poptávky po vysokoškolském vzdělání nižšího stupně – především bakalářského, které stát na přelomu tisíciletí nebyl prostřednictvím veřejných škol schopen uspokojit. Spousta lidí založila školy, neboť v nich viděli podnikatelskou příležitost. Od té doby prošel sektor vysokoškolského vzdělávání velkou změnou. Někdy kolem let 2006–2007 se agregátně vyrovnala nabídka s poptávkou a dnes bych již řekl, že je na školách spíše přebytek studijních míst – samozřejmě s výjimkou oborů, kde nelze mít víc než několik studentů v ročníku. Těch je minorita. Ale u běžnějších oborů je to dnes skutečně obráceně. Takže se soukromé vysoké školy dostaly do nové situace – ony se musejí prát o studenty s veřejnými institucemi a dochází tam k poměrně velké diverzifikaci.
* LN Jakého druhu?
Některé školy jdou cestou masovosti a za relativně nízké školné chtějí poskytovat standardizované vzdělání, většinou ekonomického směru. Některé hledí jinam: snaží se vybudovat kvalitu a konkurovat svou náročností. A samozřejmě v prostředí, kdy už je nouze o studenty, některé školy buď krachují, nebo se snaží fúzovat, protože je potřebná určitá velikost na to, aby škola mohla zaprvé pěstovat dostatečně hlubokou specializaci a zadruhé, když to řeknu ošklivě, aby se uživila školným.
* LN Máte pocit, že se trh během dekády vyčistil? Vyprofilovaly se kvalitní školy?
Domnívám se, že v celém – veřejném i soukromém – sektoru to teď probíhá. A bude to trvat dlouho. Záleží tam na institucionálním nastavení, ale také na managementu škol, kam školy půjdou. Školné na veřejných školách by diverzifikaci určitě pomohlo.
* LN Máte zkušenosti s veřejnou VŠE a soukromou ŠAVŠ. Můžete porovnat, jaké výhody nabízí privátní instituce?
Srovnání obou je složité už z hlediska velikosti a tradice... Ale tím, že má ŠAVŠ úzkou vazbu na praxi, je ve výhodném postavení v možnostech studentů dosáhnout na praktikantské pobyty. Naši nejlepší studenti vyjíždějí na semestrální pobyty do jiných značek koncernu, takže jezdí do anglického Bentley, do Seatu, do Německa k Audi. Ale už jsme měli studenty i v Číně. To je určitě výhoda, kterou žádná veřejná vysoká škola neposkytne.
* LN Škoda Auto Vysoká škola není příliš velká instituce. Co to na trhu vzdělání znamená?
Když jednáme se zahraničím, říkáme o sobě, že jsme „butiková škola“. Máme 800 studentů, a ačkoliv pro ně nabízíme devět oborů, včetně těch v angličtině, je naše velikost z hlediska trhu nevýznamná; nikdo nebere v potaz, že bychom jej připravovali o chleba. Ovšem naší ambicí je, abychom byli v budoucnu schopni připravit ho o třešničku na dortu. Osobně se domnívám, že budoucnost takovéto malé soukromé vysoké školy je v jedné jediné věci: soustředit se na kvalitu, aby byla školou první volby, jinak asi neobstojí. Samozřejmě že oproti veřejným školám máme i další výhody. Asi bych si na veřejné škole nebyl schopen tak rychle vybudovat a pak udržet kvalitní tým spolupracovníků, jaký je nyní na ŠAVŠ. Což je dáno i tím, že jsme nebyli „zamrzlí“, nabírali jsme kvalifikované lidi a můžeme jim nabízet řádově lepší podmínky, které jsou srovnatelné s tím, co mají pedagogové na dobrých vysokých školách v západní Evropě.
* LN Jak hodnotíte pravidla financování soukromých vysokých škol? Žádný státní příspěvek na studenty nedostáváte, přestože například soukromá gymnázia dotaci od státu mají jistou.
Pokud stát vyžaduje naprosto rovnocenné akreditace od privátních a veřejných vysokých škol, pak je jeho přístup samozřejmě diskriminační. Srovnání se středními školami, které nabízíte, sedí. Nemám co dodat.
* LN Co říkáte výtkám, že privátní školy nevyhazují špatné studenty, protože jsou závislé na školném?
Tento argument je částečně pravdivý. Nicméně my díky podpoře zřizovatele, koncernu Škoda Auto, nejsme na školné tolik odkázáni. Jako jedna z mála ekonomických škol máme poměrně vysoké procento studentů, kteří nesloží zkoušku z matematiky, některého ekonomického předmětu či cizího jazyka – a odcházejí...
* LN Kolik jich je?
Bakaláře u nás absolvuje zhruba 70 procent těch, kteří nastoupili do prvního ročníku denního studia. A kdybych to bral od prvního ročníku bakalářského studia, tak v magisterském stupni z nich studuje zhruba třetina. To je poměr, který snad ukazuje, že náš absolvent s inženýrským titulem nějakou tu kvalitu má. Musíme si též uvědomit, že vámi zmíněná výtka platí také pro veřejné školy. I ty jsou, když to řeknu nehezky, státem placeny za „kus“.
* LN Mezi výhradami k soukromým vysokým školám najdeme i tu, že nepěstují vědu.
Ta do sektoru soukromých škol teprve přichází. Otázkou je, jestli v podmínkách masového vzdělání lze poskytovat kvalitní doktorské vzdělání, které by mělo být určitým způsobem exkluzivní, založené na individuálním přístupu profesorů. Musím říci, že i na veřejných školách ekonomického zaměření vidím ničivé důsledky plošného financování doktorského studia. Nedávno se mi chlubil děkan poměrně malé fakulty, kolik že nabrali doktorandů, a bylo to řádově několik desítek, ačkoli vím, že možná mají pět nebo šest kvalifikovaných školitelů a ti k tomu ještě učí tisíce studentů v nižších programech. Tohle je obrovsky složitá věc: nepodléhat finančnímu tlaku; pokud podlehnete, v dlouhodobé perspektivě se to škole vrátí, protože bude mít nekvalitní absolventy s Ph. D.
* LN Vy sám jste čerpal finance od Grantové agentury ČR. Má vědec ze soukromé školy těžší přístup k prostředkům na výzkum? Přihlíželo se k tomu, odkud jste?
Existuje více typů financování z veřejných zdrojů. Typ, který provozuje GAČR, patří do kolonky tzv. projektového výzkumu, tam se na to, myslím, opravdu nehledí. Jiná věc je u poměrně velkých balíků peněz, jež jdou na institucionální výzkum a které přiděluje ministerstvo školství. Tam samozřejmě hodně záleží, jaká je to instituce. Tato oblast však teď prochází reformou, takže uvidíme.
* LN Do tří let by měly u vás vzniknout Ph. D. programy. Jak jste daleko?
Už máme datum prvního podání přihlášky. Bereme to vážně, ale jsme si vědomi, že jako malá soukromá škola budeme v Česku velmi nestandardní případ. Rádi bychom měli studium do roku 2011 zakreditováno. Nyní máme dvě zahraniční partnerské univerzity, které mají moc pěkné výzkumné programy, a budeme s nimi sdílet profesory.
Profil Profese: VŠ učitel Prorektor pro vědu, výzkum a rozvoj studijních oborů, vedoucí Institutu ekonomie a práva Ing. Stanislav Šaroch po zakončení studia VŠE absolvoval několik studijních pobytů v Německu a Rakousku. Kromě činnosti na Škoda Auto VŠ přednáší a vede doktorandy na VŠE v Praze, je mj. členem redakčních rad odborných ekonomických časopisů, představenstva České společnosti ekonomické. Publikuje v odborných časopisech doma i v zahraničí. První firemní VŠ v České republice, Škoda Auto a. s. Vysoká škola, funguje od roku 2000. Sídlí v moderním areálu v Mladé Boleslavi, jehož výstavba stála 390 milionů korun. Ve studijním programu profesně orientovaném na ekonomiku a management nabízí ŠAVŠ tři bakalářské obory a čtyři navazující magisterské specializace, z nich dvě jsou nabízeny i v angličtině. Do roku 2011 by mělo přibýt i doktorské studium. Aktuálně má škola 800 studentů (v prezenční a kombinované formě). Školné za jeden semestr činí asi 20 tisíc korun dle oboru. Na výuce se podílejí též odborníci z provozu Škody Auto; studenti musejí absolvovat i povinnou praxi.
O autorovi| MARTIN RYCHLÍK, Autor je redaktor týdeníku EURO
