Pondělí 6. května 2024, svátek má Radoslav
130 let

Lidovky.cz

I Polsko řeší, kdo za to může

Česko

Ani Poláci se nepoučili z povodní 1997. Velká část hrází a přehrad stále není

VARŠAVA Škody, jež v Polsku napáchaly záplavy z posledních dnů, mohou zemi vyjít na více než dvě miliardy eur (přes 51 miliard korun). V médiích se zároveň objevují hlasy, že se polské úřady leckde nepoučily z ničivých povodní z roku 1997 a že nyní vláda na nebezpečí zareagovala pozdě.

„Musíme počítat s velmi dramatickými následky povodní,“ řekl premiér Donald Tusk. Dodal, že hladina Visly je nejvýše za posledních skoro 160 let. Stabilizuje se situace ve Slezsku, v noci klesla hladina Odry i Olše, i když pomalu.

V pátek se čeká kulminace Odry ve Vratislavi. Velká voda postupuje z jihu do středního Polska, na její příchod se připravuje také Varšava. V polské metropoli má voda dosáhnout nejvyšší úrovně v noci z pátku na sobotu.

Pracovníci zoologické zahrady, která je nejohroženějším místem ve městě, stavějí hráze z pytlů s pískem. Některým zvířatům hrozí v krajním případě odstřel.

Premiér Tusk zatím nevyhlásil stav živelní katastrofy. Záchranáři mu prý řekli, že by jim to práci nijak neulehčilo. Pokud by předseda vlády stav živelní katastrofy vyhlásil, musely by předčasné prezidentské volby, jež se mají konat přesně za měsíc, být přeloženy na podzim.

V Polsku velká voda obrovské škody napáchala už v roce 1997, kdy stejně jako letos povodní trpěla i Morava. Po záplavách tehdy v Polsku vznikl protipovodňový program pro Odru. Podle něj měly vzniknout retenční nádrže nebo poldry. Nicméně třeba několikasettisícová Vratislav, která se před třinácti lety octla skoro z třetiny pod vodou, má podle listu Gazeta Wyborcza prakticky ten samý systém protipovodňových opatření jako před tehdejšími záplavami.

Hráze měly být, ale nejsou Doposud nevznikla retenční nádrž v letos silně zasaženém městě Racibórz, která má zadržovat vodu na horním toku Odry. Měla být hotová příští rok, ale fungovat podle deníku začne v roce 2016. Stavba se protahuje, protože v soukromém vlastnictví je nadále okolo 15 procent ploch půdy potřebné pro stavbu valů i další pozemky potřebné pro vybudování přehrady. Poučilo se naopak Opole, kde byly u Odry zvýšeny protipovodňové valy, vznikly kanály na povodňovou vodu. Mnoho protipovodňových projektů často zůstalo jen na papíře, nikdo je v řadě případů nedotáhl do konce nebo po výměně vlád skončily pod stolem. V Polsku neexistuje jednotný systém varování před možnými záplavami.

Autor: