WASHINGTON/PRAHA Americká administrativa se chystá spustit největší reformu finanční regulace od třicátých let minulého století. Návrh legislativy tento týden představil předseda výboru pro finanční služby Sněmovny reprezentantů Barney Frank.
„Daňoví poplatníci prostě nesmí být v pozici, kdy jsou nuceni zaplatit ztráty, které utrpěly soukromé instituce,“ napsal americký prezident Barack Obama v dopise, kterým Frankovi a jeho výboru gratuloval k pokroku v přípravě legislativy.
Největším trnem v oku Američanů a hlavním impulsem pro chystané změny je záchrana velkých bank z peněz daňových poplatníků. Dosud běžnou praxí totiž ve Spojených státech bylo napumpovat peníze do problémových bank, které byly natolik velké a systémově důležité, že by jejich krach způsobil potíže celé ekonomice. Minulý rok tato praxe Američany stála 70 miliard dolarů.
Samotné banky si přitom své vlastní důležitosti byly vědomy a existence záchranné sítě je často lákala k podstupování většího rizika, než bylo nutné. Nově by žádná banka již neměla být „příliš velká na to, aby padla“. Zároveň by případná záchrana finančních obrů neměla být pro ně samotné zdarma.
Podle připravované legislativy by se totiž banky, hedgeové fondy a další finanční instituce s jměním přesahujícím deset miliard dolarů měly podílet na záchraně firem, jejichž kolaps by otřásl základy amerického finančního systému.
Podle Franka by tato desetimiliardová hranice měla před zbytečnými náklady ochránit menší, lokální banky. Ty totiž pro ekonomiku nepředstavují žádná systémová rizika a nemusí se tak podílet na jejich eliminaci. „Cílem je zapojit do financování záchranných balíčků i další instituce kromě bank, protože i ony z nich budou mít prospěch,“ citovala Franka agentura Bloomberg.
Návrh nového zákona zároveň dává větší pravomoci Americkému fondu pojištění vkladů (FDIC). Ten by měl mít větší možnost efektivně řešit problémy upadajících společností. Legislativa upravuje i postavení Americké centrální banky (Fed). Ta bude moci nejen rozdělit velké banky na několik menších, pokud představují riziko pro finanční systém, ale zároveň by měla mít možnost nadiktovat jim výši kapitálu či likvidity.
Připravovaný zákon zároveň omezuje některé dosavadní pravomoci Fed. Ten by nově neměl mít úplně volné ruce při záchraně problematických institucí. „Navrhované nové pravomoci nebudou vládním úřadům umožňovat, aby poskytovaly nějaké krachující firmě neomezenou pomoc,“ uvedl včera k návrhu americký ministr financí Timothy Geithner.
Fed by měl sice i nadále plnit roli věřitele poslední instance, ale krizové úvěry by měl nově poskytnout jen solventním firmám v dobách těžké situace na finančních trzích. I k tomu by si však měl vyžádat souhlas ministerstva financí. „Jakákoli firma, která se dostane do stavu, kdy bez mimořádné pomoci od vlády nedokáže přežít, musí čelit důsledkům krachu,“ řekl Geithner.
***
Konec obrů?
Reforma ala Frank Demokrat a předseda výboru pro finanční služby Sněmovny reprezentantů Barney Frank má lví podíl na nové legislativě. Ta upravuje pravomoci centrální banky a fondu pojištění vkladů a zároveň Američany zbavuje povinnosti sanovat velké banky.
