Na veřejných VOŠ činí školné od 2,5 do 5 tisíc korun, u soukromých obvykle 15 až 25 tisíc korun
Nebyli jste přijati na vysokou školu? Rozhodli jste se teprve teď, že byste chtěli po maturitě studovat? Pak máte poslední šanci zkusit to na některou vyšší odbornou školu, jež zatím nezaplnila svou kapacitu. Vyšší odborné školy nabízejí opravdu široké spektrum oborů - umělecké, ekonomické, finanční, veřejnosprávní, knihovnické, zdravotnické i třeba literární. Citlivě reagují na poptávku a v některých případech vyplňují mezery, které vysoké školy dostatečně nepokrývají.
Celkově se pro nastávající školní rok otevírá 180 oborů, přičemž vyšší odborné školy jsou pro mnohé zájemce přístupnější než univerzity, protože nepůsobí jen ve velkých městech, ale i v menších regionálních centrech.
Přitažlivé je na tomto typu studia také to, že je organizováno podobně jako na vysokých školách, dělí se na semestry a studenti skládají zkoušky. Trvá 3-4 roky a absolvent pak získá titul diplomovaný specialista (DiS).
Ve srovnání s vysokými školami je studium zaměřeno ve větší míře na praxi, takže se na něj hlásí ve velké míře maturanti ze středních odborných škol a učilišť - při přijímacím řízení bývají dokonce úspěšnější než uchazeči přicházející z lycejí a gymnázií.
Součástí studia na VOŠ je i dlouhodobější odborná praxe, během níž si studenti mohou najít možnost svého příštího uplatnění.
Diplomovaný specialista pokračuje ve studiu
Někteří zaměstnavatelé si dosud nevědí rady s tím, kam mají absolventy vyšších odborných škol zařadit. Proto je jejich nezaměstnanost o něco vyšší, než je tomu u absolventů vysokých škol. Přesto je u studenta přicházejícího z VOŠ úroveň vzdělání i praktických znalostí oceňována, což se projevuje na nižší míře nezaměstnanosti ve srovnání s maturanty opouštějícími střední odborné školy.
Vzhledem k praktičtějšímu zaměření oborů má absolvent vyšších odborných škol poněkud složitější situaci, když chce pokračovat ve vzdělávání na některé vysoké škole.
Zatímco studenti -bakalářských programů mohou pokračovat v magisterském studiu, absolventi VOŠ se musejí přihlásit do bakalářského programu - vysoká škola jim může, ale nemusí uznat část jejich předešlého vzdělání.
Situace se ale zlepšuje a v současnosti se zvyšuje počet vysokých škol, které ke vzdělání nabytému na VOŠ přihlížejí. Bakalářské studium se tak pro absolventa VOŠ může zkrátit na 1-1,5 roku. Nejlépe se to daří u těch vyšších odborných škol, které přímo spolupracují s vysokými školami.
Při výběru je hlavní obor
I když je v průměru snazší dostat se na vyšší odbornou školu než na univerzitu, existují velké rozdíly mezi jednotlivými školami a hlavně obory. Největší zájem je o zaměření umělecké, ekonomické a sociální. Určitou roli při výběru hraje také výše školného. Na veřejných „voškách“ se pohybuje v rozmězí 2500 až 5000 Kč, u soukromých to je obvykle mezi 15 až 25 tisíci Kč. Z údajů Národního ústavu odborného vzdělávání ale vyplývá, že uchazeče, obzvlášť ve větších městech, neodrazuje ani vyšší školné, pokud jsou pro něj obory, které škola nabízí, atraktivní.
Přijímací zkoušky mohou mít formu pohovoru nebo testu a nejčastěji se zjišťuje, zda zájemce o studium ovládá cizí jazyky či jaký je jeho všeobecný přehled. Ekonomické obory zkoumají také úroveň jeho matematických znalostí. Některé školy přijímají bez zkoušek na základě prospěchu ze střední školy.
Zbývají jen dny Pro ty, kteří by chtěli ještě teď zjistit možnosti studia na VOŠ, jsou připraveny informace na webových stránkách www.nuov.cz, kde v sekci pro uchazeče o studium najdou seznam všech VOŠ utříděný buď podle regionů, nebo skupin oborů. Lze zde nalézt také informace o tom, zda škola pořádá přijímací řízení v srpnu či v září a jeho datum.
Pro zájemce je tu zveřejněn i sez n a m předmět ů , z nichž se skládají zkouš- ky, a je uvedena i výše školného. I když termíny pro podání přihlášek už v mnohých školách vypršely, přijímací řízení stále probíhá, a má tedy smysl zjistit si možnost přijetí přímo na vyšší odborné škole.
***
VYŠŠÍ ODBORNÉ ŠKOLY
*Ke studiu na vyšších odborných školách se v roce 2006 hlásilo celkem 17,2 tisíce uchazečů, kteří podali 22,6 tisíce přihlášek.
Ke studiu na terciární úrovni se přitom hlásilo celkem 146,5 tisíce uchazečů, kteří podali celkem 326 tisíc přihlášek.
* Pouze 87,3 procenta z těch, kteří si na VOŠ podali přihlášku, se však k přijímacím zkouškám skutečně dostavilo (15 tisíc).
*Ke studiu bylo přijato celkem 12,6 tisíce uchazečů, skutečně nastoupilo 10,9 tisíce z nich. * Každý uchazeč podal v průměru 1,3 přihlášky.
* Uchazeči se nejčastěji hlásí na ekonomické, pedagogické a zdravotnické obory.
* Celková úspěšnost uchazečů při přijímání na vysoké a vyšší odborné školy činila 73,8 %.
Úspěšnější byli uchazeči o denní studium na vyšší odborné škole (85,3%) ve srovnání s uchazeči o studium vysokoškolské.
*Od roku 2003/04 klesá počet přihlášek, přihlášených, přijatých a zapsaných uchazečů na vyšší odborné školy, přičemž mezi roky 2003/04 a 2004/05 byl tento pokles výrazný.
* V porovnání s předchozím rokem 2005/06 poklesl celkový počet přihlášených o 11,7 %, počet přijatých o 4,2 %a počet zapsaných o 2,6 %.
*Nezaměstnanost absolventů v dubnu 2007 VŠ 3,3 % VOŠ 6,6 % SOŠ 7,8 %
Zdroj: Ústav pro informace ve vzdělávání a Národní ústav odborného vzdělávání.
Zaměstnavatelé oceňují úroveň vzdělání i praktických dovedností absolventů VOŠ, což se projevuje v nižší míře nezaměstnanosti. V dubnu loňského roku se pohybovala kolem 6,6 procenta.
O autorovi| ZOJA FRANKLOVÁ, Autorka pracuje v Národním ústavu odborného vzdělávání
